Během telefonního rozhovoru Merkelová rovněž odmítla pozvání amerického prezidenta, aby přijela v červnu na summit G-7.

Bílý dům ani oficiální zástupce německé vlády tyto informace nekomentovali.

Na konci loňského roku přijaly USA obranný rozpočet, který stanoví uložení sankcí společnostem zapojeným do pokládky plynovodu. Výsledkem bylo to, že švýcarská společnost Allseas zastavila práci a odvezla lodě.

Ministr energetiky Alexandr Novak pak prohlásil, že Rusko je schopné samo dokončit projekt, a dodal, že použití lodě Akademik Čerskij k pokládce potrubí je jednou z možných variant dokončení plynovodu Nord Stream 2.

Německo kritizovalo sankce proti projektu s tím, že považuje Nord Stream 2 za ekonomický projekt a odmítá extrateritoriální sankce. Podle Ulrike Demmerové, mluvčí německé vlády, zůstává stanovisko vlády vůči plynovodu nezměněno.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.