Podle jeho slov jsou nyní ve světě známy dva modely vzniku Měsíce: hypotéza srážky se Zemí jiného nebeského tělesa, kterou navrhli Američané, a ruská hypotéza současného vzniku Měsíce a Země.

„Všichni velmi dobře chápou, že bez odběru vzorků měsíčních hornin z různých oblastí Měsíce se ani jedna, ani druhá hypotéza potvrdit nedá. Je třeba získat vzorky hornin z kontinentálních a mořských oblastí, z nejstarších oblastí Měsíce, aby bylo možné detailně prozkoumat jejich minerální a chemické složení, a především samozřejmě izotopové složení radionuklidů. Tyto oblasti už jsou více méně určeny. Jde o 8 nebo 10 regionů. Pro Měsíc to bude stačit,“ řekl Sljuta.

Vědec se domnívá, že jeden ze vzorků bude dopraven na Zem pomocí ruské měsíční stanice Luna-28. Prozkoumat horninu s potřebnou přesností na samotném Měsíci nebude možné, je třeba ji dopravit do zemských laboratoří, podotkl.

„Na místě se přesná analýza nedělá. Zkoumání izotopového složení předpokládá velmi citlivou analýzu. Pouhé přípravy na ni zabírají několik měsíců,“ řekl Sljuta.

Podle jeho slov hypotéza srážky se Zemí jiného nebeského tělesa dobře modeluje vznik Měsíce, nevysvětluje ale rozdíl v chemickém složení obou nebeských těles. A hypotéza současného vzniku má své nedostatky, je ale lepší z hlediska složení hmoty Měsíce a Země. „Nejnovější údaje potvrzují naši hypotézu,“ řekl Sljuta.

Připomenul, že s myšlenkou společného vzniku Země a Měsíce přišel původně syn Charlese Darwina ještě na začátku 20. století. Současní vědci si však představují samotný proces vzniku planety a jejího Měsíce jinak.