
„Občanství Koněvovi od Vacka – to je lež. Vacek byl tehdy primátorem, ale členové vedení Prahy byli zástupci všech politických partajích sdružených do národní fronty. Ani tam nepřevládali komunisté…“
(novinář-historik Jaroslav Kojzar /*1937/ pro Sputnik v reakci na článek skupiny historiků)
Pane Kojzare, jak byste zhodnotil článek historiků? Pokud se podíváme na rétoriku ÚSTRKU, je jednoznačně rusofóbní. Rýsuje se nám tu paralela s protektorátními knížkami pro mládež, které se vzhlížely v nacistech. Nejde zde o jistou snahu (zatím jen skrytě) rehabilitovat nacisty? Je to snad v zájmu EU, trošku si vylepšit historický profil svých členů?
Jaroslav Kojzar (novinář-historik): Hovoříme-li o ÚSTR, pak jde nikoli čistě o historiky, ale o ideology. ÚSTR představuje organizaci, která je ostře protiruská, protisovětská, protisocialistická… Jejich vzdělání (v ústavu) není čistě historické, kromě těch několika lidí, kteří jsou v článku jmenováni, takže jejich celkové vyjadřování je přísně ideologické povahy. To, že nás osvobodil sovětský lid, Sovětský svaz – to je naše historie.
Maršál Žukov, maršál Koněv, maršál Rokossovskij – byli sovětskými vojevůdci; byť národnostně rozdílní, byli to pořád maršálové jedné země. Nezastupovali jenom Rusy, ale zastupovali tehdy sjednocený Sovětský svaz (SSSR). Dnešní rusofóbní taktika některých českých médií se snaží ve vědomí Čechů dezintegrovat obraz SSSR. Jak říkám, ÚSTR je protiruská, protisovětská, protisocialistická instituce. Lze čekat nějaké jiné články z její provenience?
Článek na Foru24 věc interpretuje tak, že Koněv je vyjádřením sovětské totality, že dokonce v Rusku některé názorové proudy nenazývají Velkou vlasteneckou válku vlasteneckou, vidí to tak, že šlo o sovětsko-nacistický střet (o moc, pozn. red.), tzn. z tohoto důvodu Koněv nemá co stát v Praze, tedy coby symbol totality…
Článek se také snaží navodit atmosféru, že SSSR měl nějaké vedlejší nedeklarované úmysly, když bojoval proti nacismu. Což se potom prý projevilo tak, že si SSSR z jím osvobozené zóny vytvořil své vlastní satelity. Že mu nešlo o boj s nacismem, ale o prosazování vlastních velmocenských myšlenek…
Oni tam píšou, že ve východoevropské a středoevropské země Rudá armáda nejen osvobodila, ale zůstala tam. A to přece není pravda. SSSR zůstal jen v Maďarsku a po linii železniční dráhy v Polsku. Nikdy (do roku 1968, pozn. aut.) nebyl v Československu, po válce nezůstal v Rumunsku (Rudá armáda zůstala v Rumunsku do 50. let, pozn. red.), nezůstal v Bulharsku či Jugoslávii. V podstatě se jedná o dvě země, kde zůstal. Naproti tomu USA po válce setrvaly nejen v Německu, poražené to zemi (podobně jako Maďarsko), USA dodnes zůstaly v některých zemích Beneluxu, Itálii, Německu (hned po válce větší část amerických vojsk Evropu za výjimkou Německa opustila, ale začátkem studené války se začala vracet, zejména po zřízení NATO, pozn. red.).
Co by se mělo těmto „historikům-ideologům“ namítnout v případě sochy Koněv tak, aby tomu rozuměli? Oni neustále přiostřují rétoriku. Nikdo se proti tomu neozývá. Nějaký závažný argument, prosím?
Rudá armáda pod vedením Koněva (v roce 1968 šlo již o Sovětskou armádu /SA/, pozn. aut.) osvobodila v roce 1945 Prahu.
Osvobození znamená pro mě, že když poslední občan Prahy byl svobodný, tak byla Praha také svobodná. To, že se neválčilo už na Václavském náměstí, to je druhá věc. Ale válčilo se na jihozápadě Prahy, a tam dokonce do 19.00 večer, bylo tam dost mrtvých. Dokonce dodnes existuje pomník nad Barrandovským mostem, který je špatně udržován a tam jsou jména lidí, kteří zemřeli nejen 6., 7., 8., ale také 9. května. Bojovalo se u Malé říčky, v Dejvicích u techniky, bojovalo se ještě 9. na řadě dalších míst (viz jsme psali o Rudé armádě v Mičánkách)
Koněv byl symbolem, resp. velitelem frontu, který Prahu osvobozoval. Opakuji znovu. Jestliže není poslední Pražák osvobozený, pak nemohla být Praha svobodná, jestliže se tady ještě válčilo.
Komu patří socha maršála Koněva?
Ještě v roce 2013 odpovídalo ministerstvo obrany Praze, resp. městskému výboru KSČM v Praze, že jde o památku, která je chráněna stejně jako hroby. Přímo toto bylo KSČM sděleno (nikdo jiný se asi o věc nezajímal, pozn. aut.). Pak na ministerstvu parta kolem pana Stehlíka (zřejmě) vymazala některé věci, socha maršála přestala být chráněna, odevzdala se takto do plného rozhodování příslušné pražské obce, tj. v tomto případě Praze 6. Ještě v roce 2013 však byla socha zákonem chráněna.
Skupina historiků dále píše v tom smyslu, že role vlasovců je nedoceněna…
Děkujeme za rozhovor.
Závěrem: Články Fora24 či v Deníku N mají zřejmě ideologicky zdůvěryhodnit odstranění Koněva z nám. Interbrigády či odstranění pamětní desky ze Staroměstské radnice.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.