O co jde? Na hřbitově v pražských Ďáblicích, na místě, kde v masovém hrobě skončily ostatky popravených nacistů, se objevila fotografie bývalého říšského ministra pro Protektorát Čechy a Morava Karla Hermanna Franka. A vedle fotky svíčka a květina.

Poprvé v dějinách

„Předměty byly umístěny v prostorách Národní kulturní památky, kde jsou masové hroby popravených nacistů. Fotografie byla umístěna skrytě a rozhodně si myslíme, že na tomto místě takové předměty nemají co dělat,“ uvedla médiím mluvčí Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková.

Podle hřbitovní správy je to vůbec poprvé v historii, kdy na místo někdo položil upomínkové předměty uctívající nacistu K. H. Franka. Krvavý pes Frank, jak se SS Obergruppenführerovi přezdívalo, měl na svědomí tisíce Čechů. Trest smrti, který byl vykonán za početné divácké účasti v květnu 1946, dostal i za vypálení Lidic a Ležáků.

Poprvé Frank dostal kytičku, a právě na významné jubileum konce druhé světové války. Souhra náhod? To sotva! Letos se stalo tolik provokací proti historické pravdě, že nelze toto gesto považovat za promyšlený čin.

V naší republice se dějí divné věci. Pravda o naší minulosti je pošlapávána. Jsou vyzdvihováni nacističtí pohůnci. Na prodeji upomínkových předmětů na nacistické zločince se dobře vydělává. A osvoboditelé? Na ně by politické elity nejraději zapomněly. Proto musí z veřejného prostoru pryč. Jak se říká: sejde z očí, sejde z mysli. To je případ pomníku hrdinného sovětského maršála Ivana Koněva.

Co přijde za 25 let?

Na tuto ostudnou situaci s pronikáním nacistických zločinců do české společnosti se Sputnik zeptal stínového ministra pro oblast kultury za KSČM Zdeňka Štefka.

„Je to provokace, která ale zapadá do atmosféry posledních let, do atmosféry, kde sílí snahy o revizi výsledků druhé světové války a rehabilitaci nacismu. Bohužel se to netýká jen několika pomníčků a několika provokatérů z řad neonacistů, ale i zástupců samosprávy, vědecké a kulturní obce, představitelů vzdělávací soustavy. Koněv je jen vrchol ledovce. Taktikou kapka po kapce, co jen společnost ještě snese,“ říká politik.

Proč najednou, 75 let od porážky nacismu, Česko zažívá podivnou plíživou oslavu nacistů a jejich posluhovačů?

„Snahy oslavovat nacisty byly již od konce války, ale stále žilo dost přímých účastníků nacistických hrůz. Proč? To prvně definovali již na začátku studené války, poté i po konci studené války v Německu. Je třeba změnit historii, odstranit z myslí lidí příčiny války i chování západních velmocí, odstranit z myslí lidí, kdo nesl hlavní tíži války i podíl na osvobození. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost a cíl je jasný. Zlo je vše na východě, euroatlantická civilizace je spasení. K zamyšlení uvádím i pohled dopředu, pokud to bude pokračovat současným tempem. Co se asi bude povídat 100 let po konci nejstrašnější války. Zda to náhodou nebude to, jak západní spojenci společně bojovali skoro celé 20. století s rudým morem, aby ho nakonec, i přes drobné rozmíšky porazili. A jak je důležité být na správné straně i v 21. století, být ostražití před nepřítelem, který na východě stále je,“ míní pan Štefek.

A teď zásadní otázka. Měl by stát tvrdě potírat oslavy a propagaci nacismu?

„Zatím to nevypadá, že by se k tomu měl. Určitě měl. Jedna věc je svoboda bádání, prezentace historických událostí, druhá stránka jsou oslavy a propagace nacismu. Na to ostatně pamatuje i současný trestní zákoník,“ říká stínový ministr pro oblast kultury za KSČM Zdeněk Štefek.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.