V posledních letech předchozí slovenská vláda musela čelit ostré kritice ze strany několika politických stran, a to kvůli rozhodnutí o nákupu amerických vojenských letounů F-16. Výrazně se to projevilo i během předvolební kampaně, kde řada politiků, jako například členové současné vlády ministr obrany Jaroslav Naď, ministr hospodářství Richard Sulík a předseda NR SR Boris Kollár, pravidelně kritizovali nákup amerických stíhaček. Nicméně, tvrdí Anton Hrnko, po ukončení parlamentních voleb se tato jejich kritika naprosto vypařila. Na svém facebookovém účtu bývalý slovenský poslanec uvádí, že Slovenská republika prostě není tím státem, který by v současné době dokázal čelit zahraničnímu nátlaku či lobbování.

„Myslím si však, že si už je konečně třeba nalít čisté víno a říct, jak to vlastně bylo. Pokud si někdo myslí, že malé a středně velké státy, jako například Slovensko, jsou při svých rozhodováních v citlivých otázkách plně suverénní, neví nic o politice, geopolitice a způsobech, jimiž se tvoří mezinárodní vztahy,“ píše Hrnko ve svém příspěvku.

Podle Hrnka se takové státy vždy nachází pod určitým tlakem, což má výrazný vliv na jejich konečná rozhodnutí. Nepochybuje také, že vzhledem ke své váze ve světové politice se prostě musí přizpůsobit, a to bud’ dobrovolně anebo pod bezprostředním nátlakem. Každopádně hlavním cílem státu je zabezpečení optimálních podmínek pro vlastní rozvoj a bezpečí občanů.

Důležitým mezníkem pro Slovensko se stala příprava a následný vstup do Severoatlantické aliance. Hrnko připomíná, že již tehdy to mělo první dopad na zahraniční politiku Bratislavy. Jedná se totiž o odmítnutí nákupu druhé jednotky ruských protiletadlových raketových systémů S-300, které již byly zaplaceny. Dále následovala řada dalších nákupů, jejichž cílem bylo postupně vyměnit sovětskou a ruskou vojenskou techniku. Do plánů v rámci této strategie byla zahrnuta i výměna stíhacího letounu MiG-29. V souvislosti s tím nynější slovenský ministr obrany Jaroslav Naď lobboval v tu dobu nákup švédských letounů Saab JAS 39 Gripen. Podle Hrnka právě proto Naď zaujal tehdy kritický postoj vůči rozhodnutí o nákupu stíhaček F-16.

Nákup amerických stíhacích letounů F-16

Jak uvádí bývalý slovenský poslanec a člen SNS Anton Hrnko, po složení nové vlády v roce 2016 bylo přijato rozhodnutí o analýze připravujícího se nákupu švédských letounů. Podle posudku GŠ OS SR nákup stíhaček Gripen byl přiznán méně výhodným ve srovnání s potenciální americkou nabídkou. V konečném důsledku, říká Hrnko, byla uzavřena smlouva o nákupu stíhacích letounů F-16. Nespokojenost Jaroslava Nadě s tímto rozhodnutím byla způsobena výhradně tím, že celou tu dobu současný ministr obrany prosazoval zájmy švédské firmy.

Samotný nákup amerických letounů se stal objektem kritiky i řady expertů. Například bývalý slovenský premiér Ján Čarnogurský tvrdí, že stíhačky F-16 se ukázaly být méně účinnými než ty ruské. Dalším bodem kritiky je předraženost tohoto nákupu, která v současných krizových podmínkách představuje zbytečnou zátěž pro slovenský rozpočet.