Podle jeho slov se v takovém termínu dá provést „velmi rychlá zkouška s omezenými možnostmi sběru informací“, dá-li prezident rozkaz, aby to bylo uděláno z technických nebo geopolitických důvodů, píše portál DefenseNews.

„Myslím si, že se to dá udělat poměrně operativně,“ řekl Walter.

Podotkl, že bude-li řeč o vážnějších zkouškách s plnohodnotným sběrem informací, na jejich přípravu budou zapotřebí léta.

Od roku 1992 USA neprováděly jaderné zkoušky a také nevyráběly nová plutoniová jádra pro jaderné zbraně, ale používaly nahromaděné zásoby.

V roce 2018 Washington utajil údaje o počtu jaderných bojových hlavic a prezident Donald Trump dal pokyn k obnovení jaderného arzenálu a obnovení výroby plutoniových jader na úrovni 80 kusů ročně.

Odstoupení USA od Smlouvy o otevřeném nebi

Donald Trump včera oznámil, že USA odstoupí od Smlouvy o otevřeném nebi, její obnovení je ale možné. Ministr zahraničí Mike Pompeo upřesnil, že k tomu může dojít za šest měsíců.

Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v roce 1992 a stala se jedním z opatření na upevnění důvěry v Evropě po ukončení studené války. Dokument podepsalo 34 států. Platí od roku 2002 a umožňuje účastnickým zemím otevřený sběr informací o ozbrojených silách a opatřeních druhé strany.

Rusko neodstoupí od Smlouvy o otevřeném nebi. Moskva hodlá zůstávat účastníkem smlouvy, „dokud bude dohoda platit“, řekl v rozhovoru pro Sputnik náměstek ministra zahraničí RF Gruško.

Washington kromě toho odstoupil od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). I nadále je nejasný osud Smlouvy o strategických útočných zbraních (START III), která vyprší v únoru 2021, nebude-li prodloužena o dalších pět let.