„Pokud hovoříme o konkrétním pokroku v projektu, má smysl kontaktovat společnost. Pokud jde o sankce, bylo to řečeno už včera, mohu to zopakovat: z našeho pohledu není teď vhodná doba k rozvíjení eskalační spirály a vyhrožování dalšími sankcemi, máme jiné problémy,“ řekla Adebarová. 

Dříve americký velvyslanec v Německu Richard Grenell v interview pro německé noviny Handelsblatt uvedl, že americký kongres může rychle vyhlásit další sankce proti Nord Stream 2, nehledě na volební kampaň. Účelem nových sankcí bude zabránit uvedení plynovodu do provozu. Velvyslanec neuvedl, jak to bude realizováno v praxi, ale jednou z možností mohou být pokuty pro společnosti, které zajišťují technickou údržbu potrubí.

Nord Stream 2 a sankce

Na konci loňského roku schválily Spojené státy obranný rozpočet. Ten mimo jiné zahrnoval sankce vůči společnostem zapojeným do realizaci projektu Nord Stream 2. Švýcarská Allseas, která pokládala potrubí, téměř okamžitě oznámila zastavení práce.

Poté šéf ruského ministerstva energetiky Alexandr Novak poznamenal, že ruská strana považuje za možné dokončit stavbu pomocí lodi Akademik Čerskij, upozorňoval ale, že příprava plavidla bude nějakou dobu trvat.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.

Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjeva jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“.

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.