Podle údajů Odminovacího centra od roku 1992 do ledna tohoto roku se s výbuchem min setkalo 1 758 lidí, 614 z nich zemřelo. Dvě procenta území Bosny a Hercegoviny jsou pokryta minami, jedná se tedy o zhruba 1000 kilometrů čtverečních. Jinak řečeno, jde o území velikosti Bělehradu, Záhřebu a Sarajeva dohromady.

Od roku 1996 do roku 2018 bylo odminováno více než 207 kilometrů čtverečních, což dvakrát převyšuje například velikost Barcelony. Kromě min se nachází v lesích země hromada zbraní, což zemi způsobuje další problémy.

V Bosně a Hercegovině umírají stále lidé na minových polích

Ředitel Odminovacího centra Saša Obradovič v rozhovoru se Sputnikem potvrdil, že Bosna a Hercegovina i nyní, po 25 letech od skončení války, má stále problémy s nevybuchlými minami. Podle jeho slov bylo za posledních pět let odminováno 158,5 kilometrů čtverečních území, zničeno bylo 8992 min a 9992 dalších výbušných zařízení po konci války.

„Největší počet min se nachází ve třech zónách – v Unsko-sanském kantonu, v oblasti Doboje a Maglaje, kde se vedly nejaktivnější boje během bosenské války. Nedostatek finančních prostředků přidělených na odminování vedl k tomu, že i tolik let po konci války je v zemi tak mnoho aktivních minových polí,“ uvedl.

Obradovič dále uvádí, že v letošním roce se blíží dokončení projektu k posouzení situace s minami v Bosně a Hercegovině, načež bude jasné, kolik času a úsilí bude potřeba k dokončení odminování. Konstatuje, že jsou odhady, podle kterých bude možné plně očistit Bosnu a Hercegovinu od min do roku 2027.

„Bosna a Hercegovina přiděluje peníze na práci několika odstřelovacích brigád, mezi kterými je i speciální prapor Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny, do kterého patří více než 300 odstřelovačů. Zahraniční filantropové, kteří Bosně a Hercegovině darují finanční prostředky na odminování, jsou v zemi stále přítomni, ale chtějí vidět větší finanční zapojení státu. Každý rok vybereme asi 20 milionů eur na odminování, přibližně polovina z těchto prostředků jsou dary,“ uvedl ředitel.

Ženisté odjíždějí do zahraničí

Obradovič připomíná, že v Bosně a Hercegovině žádné problémy s pracovníky nejsou, v zemi je asi 1300 aktivních ženistů. Ale podle něj kvůli nedostatku finančních prostředků často dávají přednost práci v jiných zemích.

„Pouze politická vůle a efektivní koordinace mohou vést ke změnám a dodatkům zákona o likvidaci min v Bosně a Hercegovině a přijetí adekvátních řešení o konečném zničení min, které zbyly po válce. Odminovací centrum je připraveno využít maximálně všechny své prostředky pro realizaci plánovaných prací v terénu,“ uvedl Obradovič.

Podle jeho slov jen za poslední rok došlo ke dvěma incidentům se ženisty, kdy dva z nich zemřeli a čtyři byli zraněni.

Značení minového pole je velmi důležité

Kvůli pandemii koronaviru byly práce v terénu zaměřené na odminování území dočasně pozastaveny a ženisté pracovali na značení území, která vyvolávají pochybnosti o přítomnosti min, jakož i na obnově značek, které před minami varují.

„V dubnu zkontrolovaly, obnovily nebo znovu nainstalovaly týmy daného centra 2620 výstražných značek po celé Bosně a Hercegovině v zónách, kde je v tomto ohledu nejtěžší situace,“ vysvětlil.

Podle něj je v letošním roce v plánu nainstalovat nebo aktualizovat asi 10 000 značek. Ředitel se také obracel s prosbou k široké veřejnosti, aby lidé těmto značkám věnovali velkou pozornost a v žádném případě je neodstraňovali.

Vzhledem k povodním a sesuvům půdy v roce 2004 došlo v Bosně a Hercegovině k přesunu min, které zůstaly po válce na zemi. Vodní toky miny přenesly z polí do řek a specialisté na odminování nyní varují, že řeky by mohly tyto miny přenést na území sousedních, ale i těch nesousedních zemí až k Černému moři.