Existuje Jihoatlantická anomálie (SSA), kde se velikost nebo směr vektoru magnetického pole liší od těchto ukazatelů v sousedních oblastech.

Za posledních 50 let se SSA rozrostla a přesunula na západ rychlostí asi 19 km/hod. Kromě toho podle závěrů Evropské kosmické agentury (ESA) v posledních pěti letech jihozápadně od Afriky došlo k samostatné anomálii, která se oddělila od SSA. Odborníci se o tom dozvěděli porovnáním pozemních pozorování v kombinaci s informacemi ze satelitních skupin ESA.

Přední geomagnetický pozorovatel v Německém výzkumném centru pro geofyzikální výzkum (GFZ) Jurgen Macka vysvětlil v rozhovoru pro Newsweek, že nyní vědci čelí úkolu pochopit, jaké procesy v jádru Země vedly ke vzniku nové anomálie. V současné době je magnetické pole planety dostatečně silné, aby chránilo Zemi před škodlivým zářením ze Slunce a z vesmíru, ale satelity a Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) jsou ohroženy, což může vyžadovat dodatečnou ochranu před zářením.

Nathan Case, vedoucí výzkumný pracovník na katedře fyziky na Lancasterské univerzitě ve Spojených státech, studuje interakci mezi magnetickým polem Země a slunečním větrem - proud nabitých částic přicházejících ze Slunce. Case řekl, že magnetické pole Země v současné době oslabuje asi o pět procent za století.

„Tato nová data z mise ESA umožňují vědcům lépe pochopit dynamické procesy, které se odehrávají v Zemi a vytvářejí náš magnetický štít," řekl expert v rozhovoru pro Newsweek.

„Nový výsledek druhého minimálního vrcholu, oblasti obzvláště slabého pole v anomálii, je něco, co otestuje naše současné chápání toho, co vytváří anomálii," dodal.