Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš již dříve zkritizovali kroky dvou ministrů, kteří bez konzultace s vládou napsali text, ve kterém se negativně vyjádřili k plánu Izraele anektovat některé palestinské oblasti. Podle Babiše a Zemana text popírá dosavadní politiku české vlády, která je dlouhodobě k Izraeli velmi vstřícná.

Hamáček se kvůli tomu měl dnes setkat s jedním z autorů, Tomášem Petříčkem. „Shodli jsme se na tom, že pozice ČR k Izraeli zůstává neměnná, ČR v nedávné době významně podpořila IL na mezinárodních fórech. Ve sněmovně jsme připraveni podpořit usnesení, které znovu potvrdí naši politiku k IL jako našemu klíčovému partnerovi,“ napsal Hamáček po schůzce.

Článek ministrů opravdu znepokojil Hrad. Miloš Zeman dokonce prohlásil, že text narušuje vztahy jak s Izraelem, tak i s USA. A podle pondělních Lidových novin dokonce z prezidentovy kanceláře odešla soukromými kanály i žádost, aby se v Černínském paláci vyměnil ministr.

„Je zřejmé, že jde o popření dosavadní politiky ČR vůči Izraeli. Jakýkoli obrat v tak zásadním tématu pochopitelně odmítám,“ napsal na to Právu Andrej Babiš. „Obecně platí, a toto je nepřekročitelné, že za českou politiku odpovídá vláda jako celek. Proto je neakceptovatelné, aby v tak zásadní věci, jako jsou vztahy s Izraelem, vydávali jednotliví členové vlády, v tomto případě dva ministři, své vlastní stanovisko, které na vládní úrovni nebylo nikdy konzultováno, ale v zahraničí je vnímáno jako stanovisko ČR,“ dodal premiér.

Článek, který v Česku vyvolal rozpor

17. května během představení nové koaliční vlády parlamentu Izraele vyslovil premiér země Benjamin Netanjahu názor, že je čas na anexi palestinských území na Západním břehu Jordánu a údolí Jordánu, a to ve prospěch židovských osad. Avizované plány narazily na vnější kritiku. K upuštění od anexe například vyzvaly Francie, Belgie, Německo, Estonsko a Polsko. V Česku však tato otázka vyvolala rozpor.  

V sobotním vydání Práva nynější a bývalí ministři zahraničí ČR (Tomáš Petříček, Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg) zkritizovali plány oznámené Netanjahem.  

„Víme také, že Palestinci v minulosti promarnili možnosti dosáhnout urovnání konfliktu. To ovšem neznamená, že mají být nyní obráni o úrodná území, klíčová pro vytvoření jakékoli formy palestinského státu,“ uvedli politici.

Připomeneme, že židovské osady na Západním břehu Jordánu se objevily poté, co Izrael vyhrál šestidenní válku v roce 1967. OSN považuje tato území za okupovaná.

Po oznámení Netanjahem záměru anektovat teritoria na Západním břehu Jordánu a údolí Jordánu se Palestina rozhodla vypovědět všechny dohody s Izraelem a Spojenými státy. V rámci již pozastaveného mírového procesu trvala palestinská strana na tom, aby budoucí hranice mezi oběma státy byly stanoveny podle linií, které existovaly před válkou v roce 1967, nevylučovala ani výměnu území. Palestinci doufají, že si na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gaza vytvoří vlastní stát, a Východní Jeruzalém se stane jeho hlavním městem. Izrael se však odmítá vrátit ke hranicím roku 1967 a Jeruzalém již označil za své věčné a nedělitelné hlavní město.