„Jedná se o systematické odstoupení Spojených států ze všech dohod, které je podle jejich názoru tak či onak svazovaly. Chtěla bych připomenout, že před mnoha lety USA jednostranně opustily Smlouvu ABM a před nedávnem opustily Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Nedávno uvedly, že neratifikují Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Ale to vše je součástí mezinárodní stability,“ sdělila pro rozhlas Komsomoľskaja pravda. 

Moskva podle mluvčí odmítá další obvinění Washingtonu a sama má vůči americké straně nároky, které jsou konkrétnější a které již byly zveřejněny. Podotkla také, že pro vyřešení sporných otázek existuje zvláštní komise.  

Zacharovová uvedla, že Spojené státy se prezentují jako mimořádná země se zvláštními pravomocemi. 

„Prezentovat se jako země, která má zvláštní pravomoce, není vázána povinnostmi a nehraje podle pravidel – to je koncepce amerického státu, která se velmi jasně projevuje během desetiletí. Proto nepotřebují nic, co by tento stát vyrovnávalo v právech s ostatními světovými hráči,“ řekla. 

Vystoupení USA ze smlouvy 

Odstoupení USA od Smlouvy o otevřeném nebi oznámil 21. května prezident země Donald Trump. Jako důvod v Bílém domě označili neplnění smluvních závazků ze strany Moskvy, přitom ale nevylučovali vývoj nových dohod. V Rusku však opakovaně odmítali obvinění USA a oznámili, že jednání se Spojenými státy budou probíhat pouze na základě vzájemnosti. Na Ministerstvu zahraničí RF rovněž oznámili, že Moskva hodlá zůstávat účastníkem smlouvy, dokud bude platit. 

Krok Washingtonu čelil kritice i v rámci Evropské unie. Své politování vyjádřily také Česko a Slovensko, v prohlášení obou států však stojí, že důvody Washingtonu chápou.  

Smlouva o otevřeném nebi byla podepsána v roce 1992 jako jedno z opatření na posílení důvěry v Evropě po studené válce. Platí od roku 2002 a umožňuje účastnickým zemím otevřeně sbírat informace o ozbrojených silách a aktivitách. Podepsalo ji 34 států.