
Jde podle něj o zprávy, které se vztahují k politice Spojených států v oblasti strategické bezpečnosti.
Jako první zmínil informace listu The Washington Post o tom, že v administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa se jednalo o možnosti provedení první jaderné zkoušky od roku 1992, a to v rámci „odvety na hrozby pocházející od Ruska a Číny“.
„USA totiž, na rozdíl od Ruska, nikdy neratifikovaly připojení se k všeobecnému zákazu testování jaderných zbraní (CTBT, pozn. red.),” připomíná v této souvislosti Draxler.
Druhá zprava se podle něj týká oznámeného odstupu USA od Smlouvy o otevřeném nebi. Ve svém příspěvku politolog upozorňuje, že se jedná o jeden z nejdůležitějších aspektů mezinárodní bezpečnosti.
„(Smlouva) umožňuje, aby se velmoci navzájem kontrolovaly povolením přeletů špionážních letadel nad svými územími. Je to jeden z nejdůležitějších prvků udržování důvěry, že země nedělají tajné a nečekané manévry či instalace - např. na odpalování jaderných zbraní. Z letadla se totiž vždy dají udělat přesnější a spolehlivější snímky, jak ze satelitů,” píše Draxler.
Dále poznamenává, že Washington také předtím odstoupil od rusko-americké smlouvy o likvidaci raket středního a menšího doletu (v odvetné reakci plnění svých smluvních povinnosti pozastavilo Rusko a poté oznámilo ukončení platnosti smlouvy, pozn. red.).
„Poslední z velkých smluv na kontrolu zbraní ve světě zůstává Nový START z roku 2010 (START III, pozn. red.), který limituje počet strategických jaderných hlavic v arzenálu USA a Ruska. Ta vyprší příští rok a americká vláda už avizovala, že nemá zájem o její prodloužení,” uvádí Draxler.
“Tím, jak klesá ekonomický dopad USA ve světě, zejména vůči Číně, země se začíná stále více soustřeďovat na posílení své vojenské moci, ať už rozmisťováním základen a jiných opěrných bodů po světě, nebo posilováním zbrojního potenciálu,” pokračuje svůj příspěvek Draxler.
“Nejpravděpodobnější možností nějaké nečekané katastrofy, která vyhubí lidstvo, přitom stále, je ne nějaký virus nebo srážka s meteorem, ale eskalace napětí nebo nečekaný incident, možná i v důsledku chyby či náhody, která by vyústila do jaderné konfrontace,” uzavírá.