Koncem minulého týdne bylo ukončeno třetí kolo jednání o dohodě o volném obchodu. Má být schválena do konce roku, když vyprší přechodné období po brexitu, Nebude-li dohoda schválena, strany se rozejdou, zruší všechny vztahy a spolupráci. Londýn obvinil Brusel ze záměrné politizace jednání a požádal změnu postoje do 1. června, což je datum zahájení čtvrtého kola jednání.

„Nezdá se mi, že existují šance (na uzavření dohody do konce prosince). Kanadě trvalo odsouhlasení dohody o volném obchodu s EU a Japonskem devět let. V našem případě máme nečlenskou zemi EU s ekonomikou těsně integrovanou do evropské. Překonání všech právních otázek souvisejících s touto integrací potrvá léta. A podle názoru Michela Barniera (hlavní vyjednavač EU) to budou tři roky,“ řekl expert.

Britská vláda je, podle jeho mínění, příliš optimistická ve svých prohlášeních o tom, že dvoustranný dokument může být sestaven, schválen a nabude platnosti ke konci prosince.

„Myslím, že s ohledem na přání britské vlády dosáhnout zrušení dohod ve sféře regulace, vypadá stále pravděpodobnější varianta neuzavření dohody. Existuje samozřejmě možnost „náhradního letiště“ v podobě prodloužení přechodného období, ale mně se zdá, že je to málo pravděpodobné,“ řekl profesor.

Za klíčové sféry, ve kterých se zachovaly rozpory mezi Londýnem a Bruselem, označil de Ruyter pracovní legislativu, otázky státní podpory a ekologické standardy.

„Británie prohlašuje, že EU nezahrnula podmínky, na kterých trvá na jednáních s Londýnem, do návrhu dohody o voleném obchodu s Japonskem a Kanadou. Odpověď EU spočívá přirozeně v tom, že blízkost Británie je v této otázce hlavní faktor. Mám za to, že imperativ EU má politickou povahu: bývalý členský stát (Evropské unie) nemůže získat dobré ústupky… Oblast rybolovu je rovněž významným faktorem, zvlášť s ohledem na její totemový status v Británii,“ řekl expert.

Připomněl, že Holanďané, Francouzi, Španělé a Dánové mají stejně pevné námořní tradice jako Velká Británie a sotva budou souhlasit s uzavřením dohody, která by nestanovila volný vstup jejich rybářských lodí do britských vod.

Profesor míní, že když Britové skutečně chtějí uzavřít obchodní dohodu do konce roku, potřebuje Londýn jiný přístup ke klíčovým sférám, jež vzbuzují rozpory, a také k tématu rybolovu.

„Nevidím důvod, aby EU ustoupila od těchto témat, protože pro ni je to základní otázka. A nejsem si jist, že britská vláda chce tuto dohodu uzavřít, vždyť pro ultrapravicové stoupence brexitu, jež trvají na volném trhu, byl samotný brexit od začátku prostředkem pro dosažení jiné sféry regulace než v EU. A vše, co přesahuje rámec dohod o volném obchodu, podobné kanadské, je prostě nepřípustné. Myslím, že by dali přednost rozchodu bez dohody,“ myslí de Ruyter.

V pasáži o následcích „rozvodu“ bez dohody profesor připomněl, že se podle vlastní analýzy britské vlády zvýší HDP Velké Británie pouze o 0,16 % v případě rychlého uzavření dohody o volném obchodu s USA.

„Samotná vláda zároveň předpovídá, že v případě uzavření dohody podobné kanadské, utrpí britská ekonomika škody ve výši 6 %, kdežto bez dohody to bude 9 %. S ohledem na problémy způsobené covid-19, to může nejspíš zničit britský průmysl a zemědělství,“ řekl na závěr expert.