
Uvádí se, že nový plán představily Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko. S odvoláním na návrh dokumentu DPA informuje, že státy navrhují vytvořit fond, ze kterého by země nejvíce postižené koronavirovou krizí mohly získat jednorázovou pomoc ve formě půjček, nikoli dotací, jak navrhovaly Německo a Francie. Státy se rovněž postavily proti sjednocení dluhů či zvýšení evropského rozpočtu.
Tento plán získal podporu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, proti se však postavil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten preferoval poskytování podpory formou půjček než zvyšováním příspěvků členských států. Avizoval také, že Rakousko spolu s dalšími třemi státy EU představí alternativní návrh.
Připomeňme, že kriticky na německo-francouzskou iniciativu zareagoval i český premiér Andrej Babiš. Politik nepodpořil návrh vyčleňovat finance přednostně nejvíce postiženým zemím. Z toho dle něj vyplývá, že Česko nemůže být trestáno za to, že situaci s koronavirem zvládlo relativně dobře, jelikož zareagovalo rychle. Problém také viděl v tom, že si peníze půjčí Evropská unie jako celek, a přitom není vyřešena otázka ručení za půjčku. Česko by tak podle něj nemělo doplácet na to, že na rozdíl od jiných zemí je po jeho dluhopisech poptávka.
Český premiér také prohlásil, že by považoval za logické, kdyby si Evropská unie půjčila jen tolik, o kolik se propadnou příjmy do víceletého finančního rámce unie kvůli propadu HDP jednotlivých členských států. Částku odhadl na 110 miliard eur. Babiš dále zdůraznil, že peníze z fondu by měly být poskytovány formou dotací. Co se týče půjček, o ty by se podle něj mohly ucházet jednotlivé členské státy na finančních trzích, a to na základě toho, jak investoři hodnotí stabilitu jejich ekonomiky a veřejných financí.