
Minulý týden Soudní dvůr Evropské unie přijal verdikt, z něhož vyplývá, že tranzitní zóny pro uprchlíky jsou v rozporu se zákonem a mají být zrušeny. Ministryně spravedlnosti Maďarska Judit Vargová v souvislosti s tím prohlásila, že Budapešť toto usnesení odmítá a považuje ho za neoprávněné. Rovněž zdůraznila, že státní zákony a praxe Maďarska nejsou v rozporu s unijními předpisy a mezinárodním právem, jelikož opuštění tranzitní zóny není pro migranty zakázáno, mohou ji totiž opustit směrem do Srbska. Dotyčná nakonec pronesla, že rozhodnutí Evropského soudního dvora v podstatě znamená přinucení přijímat uprchlíky, což je v protikladu s Ústavou Maďarska.
György Bakondi, bezpečnostní poradce premiéra Viktora Orbána, oznámil, že maďarská strana bude usilovat o přezkoumání tohoto rozhodnutí. Později předseda kanceláře premiéra Orbána, právník Gergely Gulyás, informoval o tom, že tranzitní zóny budou zrušeny.
„Maďarská vláda s rozhodnutím nesouhlasí, považujeme to za riziko s ohledem na evropskou bezpečnost, ale jako členský stát EU se budeme řídit všemi soudními rozhodnutími,“ sdělil dotyčný.
Český politolog Petr Robejšek ve svém článku tvrdí, že v posledních letech byla v rámci Evropské unie postupně uměle vytvořena představa o nadřazenosti unijního práva nad zákony jednotlivých členských států.
„Česky řečeno: Nemá cenu vzpírat se Evropské komisi, protože ta to dá k evropskému soudu, který rozhodne v její prospěch,“ uvádí svou interpretaci Robejšek. Nicméně, jak tvrdí český expert, taková představa je ve skutečnosti zavádějící.
Zlomovým momentem se podle Robejška stalo rozhodnutí německého ústavního soudu, jenž dne 5. května stanovil, že jednání Evropské centrální banky je v rozporu s Ústavou Německa. Expert zdůraznil, že to bylo vůbec poprvé, co se Ústavní soud Německa postavil proti evropským soudcům.
„Takže německý ústavní soud
rozhodl, že evropští soudci nesmí omezovat suverenitu berlínského parlamentu. Jak teď chce komise omezovat suverenitu maďarského parlamentu?“ ptá se Robejšek.