V tuto středu čeští senátoři přijali usnesení, v němž odsoudili zločiny proti lidskosti spáchané nacisty během 2. světové války, stejně jako genocidu arménského národa v Osmanské říši v roce 1915. S návrhem přijmout toto usnesení přišel místopředseda Senátu Milan Štěch. Obdobné stanovisko dříve vyjádřila i Poslanecká sněmovna, a to v roce 2017. Český prezident Miloš Zeman také dával najevo, že považuje vyvražďování Arménů před 105 lety za genocidu.

Na oficiální webové stránce tureckého ministerstva zahraničí byla zveřejněna zpráva, v němž Ankara oznámila své kritické stanovisko vůči výše zmíněnému usnesení českého Senátu. Ve zprávě se uvádí, že turecká strana považuje toto rozhodnutí za bezdůvodné a zákeřné.

„Přijetí usnesení v době, kdy se celý svět potýká s pandemií koronaviru a navíc v situaci, kdy během hlasování bylo v Senátu málo členů, názorně ukazuje zákeřnost tohoto kroku,“ reagovala turecká strana.

Podle Ankary se jedná o situaci, kdy se historie stala nástrojem v rukou určitých politických skupin sledujících své vlastní zájmy, což je zcela nepřijatelné. Dále je ve zprávě vyjádřeno přesvědčení, že usnesení Senátu ČR není ničím jiným než snahou přepsat dějiny.

V závěru zprávy je uvedeno, že turecká strana je obeznámena s prohlášením ministra zahraničí ČR Tomáše Petříčka o tom, že toto usnesení není odrazem oficiální pozice české vlády.

Otázka genocidy Arménů

Koncem 19. a začátkem 20. století docházelo v Osmanské říši pravidelně k pronásledování Arménů. Mj. v roce 1915 bylo podle údajů některých historiků zavražděno přes jeden a půl milionů představitelů tohoto národa.

Turecko již tradičně tato obvinění odmítá a velmi bolestivě reaguje na kritiku v této otázce. V Ankaře trvají na odmítnutí termínu „genocida“, pokud jde o události z roku, 1915 a prohlašují, že jejich oběťmi byli jak Arméni, tak i Turci. Turecko vyzývá ke zřízení mezinárodní komise historiků za účelem zkoumání archivních dokumentů a vypracování objektivního přístupu k událostem 1. světové války.