Napětí v česko-ruských vztazích

Rusko-české vztahy jsou v poslední měsíce žhavým tématem. Není tedy divu, že se k nim vyjádřil i český politik a pedagog Cyril Svoboda. Za jisté napětí v těchto vztazích může několik událostí, ať už je to odstranění sochy I. S. Koněva, přejmenování náměstí poblíž ruské ambasády na nám. Borise Němcova, postavení pomníku vlasovcům v Řeporyjích nebo kauzu ruského agenta s ricinem.

Pokud jde o kauzu ruského agenta, kvůli ní jsou dokonce pod policejní ochranou tři pražští politici – starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, primátor Zdeněk Hřib a starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Kauza ruského agenta se však dotyčnému zdá šílená a byl by v tom všem opatrný. Podotkl však, že zpravodajská služba nemá co sdělovat médiím, má povinnost sdělovat předsedovi vlády a prezidentovi a stát má konat. „Má konat vláda a Ministerstvo zahraničí, ale zpravodajská služba není od toho, aby informovala média, protože nejde o stanovisko zpravodajské služby. Něco se někam dostalo, a já netuším co a kam,“ řekl s tím, že navíc danou informaci nelze ověřit.

Pokud jde o to, že předseda vlády ani prezident na celou věc zatím nereagovali, Svoboda uvedl, že nečetl onu zprávu a neví, jaká byla reakce, tudíž to nemůže komentovat. Opět však zdůraznil, že není důležité to, co se dočteme v médiích.

Co se týče daných událostí, Svoboda podotýká, že jsou Rusové uraženi. „Dokonce to zmiňují na mezinárodních fórech. Odstranění sochy Koněva zmiňují všude, to znamená, že uraženi jsou. Jsou to samosprávní kompetence, do toho nemá kdo co zasahovat. Pro Rusko je to těžko stravitelné, a myslím tím pro celé Rusko – není tomu tak, že by nějaká tamní politická síla podporovala, co udělala Praha 6, a česká diplomacie se s tím musí vyrovnat. Není možné zastavit veškerý dialog s Ruskem,“ doplnil.

Když vezmeme v potaz i další události namířené proti Rusku, moderátora rozhovoru zajímalo, zda jde o provokace nebo demokratická politická rozhodnutí. Na to Svoboda odpověděl, že v demokracii se samozřejmě děje, že lidé mají i názory extrémní, které vyjadřují touto viditelnější formou. Považuje to však za vnitropolitický konflikt.

„Jsme demokratická země a musíme nést a zvládnout komunikaci s jinými státy, tohle jsou projevy lidí ze samosprávy, a to není stát. Stát tyto kroky nečiní. Vidím to jako permanentní otevírání ruské otázky. Je to vůči Rusku provokativní, je a Rusko to bere jako provokaci, ale opakuji znovu, to jsou akty samosprávy, nikoliv státu. Stát se nechová provokativně vůči Rusku,“ zdůraznil.

Takový argument však může být pro Rusko těžko pochopitelný. Dokonce i sám dotyčný přiznává, že je pro tuto zemi nepřijatelné, že český stát nezasáhne. „Stát nezasáhne a nesmí zasáhnout. Je to suverénní projev, je to vlastně demokracie – i když samospráva dělá něco, s čím stát nesouhlasí, tak je zticha, protože jde o věc samosprávy,“ vysvětluje.

Jak postupovat?

Vzhledem k tomu, že je Svoboda i bývalým ministrem zahraničí, pokusil se nastínit, jak by měla Česká republika ke stabilizaci česko-ruských vztahů přistupovat. V této souvislosti však vyzdvihl, že nyní máme vztahy nejhorší od roku 1990 a nikdy nebyly tak špatné.

„Musí být vůle sednout si ke stolu a začít jednat o otevřených otázkách. To je velmi těžké, protože Rusové pro to, co se děje a co v demokratické zemi dělá samospráva, nemá pochopení. Jednat teď s Ruskem bude extrémně složité, protože ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na všech fórech i ve Vídni a v Paříži otevírá otázku Koněva, a tam nerozlišují, zda to dělá samospráva, nebo stát,“ podotýká s tím, že teď nastane velmi komplikované období.

O tom, že by snad někdo měl zájem na narušení mezinárodních vztahů, neví. „Možné je, že někdo na tom zájem má, ale jako vždycky v politice na všem má někdo nějaký zájem. Ale nechápu, proč by měl někdo strategický záměr zhoršovat vztahy s Ruskou federací. To je věc zahraniční politiky, abychom se těmto tendencím bránili,“ řekl.

Česko-čínské vztahy

Svoboda se dále dotkl také vztahů mezi ČR a Čínou, které také utrpěly. Poslední dobou se vášnivě diskutuje o výhružném čínském dopise určeném Jaroslavovi Kuberovi, který v lednu nečekaně zemřel. Předmětem diskuze je ale i plánovaná cesta na Tchaj-wan. Někteří v tomto ohledu kritizují Pražský hrad za to, že vůbec nereaguje na žádosti o objasnění vzniku zmiňovaného dopisu, který se objevil po jeho smrti. V této souvislosti lidovec prohlásil, že by prosazoval otevřenost a aby Hrad vše sdělil a nic netajil.

„Z druhé strany chápu, proč byl bývalý předseda Senátu pod tlakem. Z mého úhlu pohledu to je tlak očekávatelný, když zaujmete pozici nevycestovat do Číny, ale do Tchaj-wanu – vždy narazíte na odpor Čínské lidové republiky. To se stává a musí se to v politice unést,“ míní a dodává, že někdy je ten tlak vyšší, někdy nižší.

Pokud jde však o daný dopis, Hrad by měl podle něj rozkrýt všechno, je už věcí demokracie, jak respektují právo samosprávy.

„Hrad má rozkrýt, kdo, komu a co napsal. Jsme v demokratické zemi, alespoň se lidé dozvědí, kdo byl čeho iniciátor. Vůbec nechápu, proč se kolem toho hraje nějaký tanec. Já vím, že kancléř Mynář nemusí přijít na výbor, není povinen, ale myslím, že měl přijít a měl říci, jak vše bylo, ukázat čísla podací dopisu a tak dále. Jediná verze, která situaci uklidní, je pravda. Nevidím důvod k tajení informací, normálně bych vše rozkryl,“ dodal k věci.