„Práce probíhá podle plánu. V podnicích, jež se účastní vývoje rakety, nebyly zastaveny výrobní procesy. Byla podniknuta potřebná hygienická a epidemiologická opatření, včetně testování zaměstnanců,“ řekl Borisov v odpovědi na otázku Sputniku.

Podle jeho slov budou letové zkoušky vykonány v termínu stanoveném generálním konstruktérem a Ministerstvem obrany RF.

Sarmat (RS-28) má nahradit strategickou raketu Vojevoda, která nejtěžší na světě (podle klasifikace NATO Satan, RS-20B). Testovací a konstrukční práce na projektu Sarmat byla zahájena v roce 2011. Nová raketa bude schopna zaútočit na cíl jak přes severní pól, tak přes Jižní, a překonat systémy protiraketové obrany.

Letové zkoušky mají být zahájeny v roce 2020.

Náměstek ministra obrany RF Alexej Krivoručko dříve sdělil, že první sériové rakety dostane armáda do výzbroje v roce 2021.

Velitel raketových vojsk generálplukovník Sergej Karakajev v prosinci 2019 sdělil, že byly zahájeny přípravy prvního pluku Užgurského raketového útvaru na přezbrojení raketovým systémem Sarmat.

Sarmat je dílem Makejevova ústavu a vyrábět ho bude podnik Krasmaš.

Hlavní taktické a technické charakteristiky nové mezikontinentální balistické rakety Sarmat byly poprvé předvedeny na výstavě Armáda 2019. Dolet Sarmatu činí 18 tisíc kilometrů, startovní hmotnost je 208,1 tuny, hmotnost užitečné zátěže činí přes 10 tun, hmotnost paliva 178 tun, délka rakety činí 35,5 metru, průměr 3 metry, má dělící se bojovou hlavici s bloky individuálního navádění.

Ruská vláda schválila komplex opatření na podporu obranného průmyslu v situaci covid-19

Ruská vláda schválila plán opatření na zajištění stability obranného průmyslu v situaci boje s novou koronavirovou infekcí, řekl v rozhovoru Jurij Borisov.

„Prezident RF poukázal na nutnost bezpodmínečného splnění státní obranné objednávky dokonce v situaci omezovacích opatření zaměřených na boj s koronavirem. Vláda schválila plán prvořadých akcí pro zajištění stability obranného průmyslu,” řekl vicepremiér.

Plán se skládá ze tří hlavních opatření. Za prvé je to rychlé přidělení úkolů státní obranné objednávky, zejména uzavření státních smluv s jedinými dodavateli za přibližné ceny. „Toto opatření vyloučí možnost dalšího kola cenových válek a umožní rychlými tempy rozdělit úkoly státní obranné objednávky v hranicích jejích ukazatelů (bez překročení),“ řekl vicepremiér.

Za druhé jde o hedgeování finančních rizik podniků, zejména osmdesátiprocentní jednorázové zálohování místo čtvrtletního zálohování v rámci uzavřených smluv. „Na nákup elektroniky pro státní objednávku v rámci státních smluv navrhujeme zálohování ve výši 100 %,“ řekl.

Za třetí Borisov označil opatření zajištění práce podniků obranného průmyslu s pomocí státní obranné objednávky při objektivním pádu tržní poptávky po civilní produkci.