Kromě toho i ti z nich, kteří dosud hrají roli věčných optimistů, se v praxi projevují jako skeptici, což je vidět z jejich vlastních akcí a investičních rozhodnutí. V pátek byly trhy ohromeny zprávou, že známý miliardář a investor Warren Buffett se rozhodl prodat 84 % svých akcií ve vlivné bance Goldman Sachs.

Přestože Buffett neprodal všechny své rozsáhlé investice do amerických cenných papírů, toto gesto bylo významné: v roce 2009 na pozadí finanční krize a úplné paniky na trzích koupil miliardář velký podíl právě ve společnosti Goldman Sachs, což bylo tehdy chápáno jako důkaz nekonečné důvěry známého investora vůči perspektivě americké ekonomiky a bankovního sektoru. Nyní, v podmínkách ekonomického útlumu v souvislosti s koronavirem, se Buffett rozhodl hodit do tržního topeniště právě tyto akcie, přičemž před tím kompletně zlikvidoval své menšinové podíly ve všech amerických leteckých společnostech, což celkově naznačuje dost pesimistický názor „proroka z Omahy“ na to, co čeká USA v budoucnu. Navzdory ujištění samotného miliardáře, že všechno bude v pořádku, jeho činy naznačují opak.

David Tepper, další miliardář a zakladatel investičního fondu Appaloosa Management, uvedl v interview pro televizní kanál CNBC, že americké ceny akcií byly pouze jednou v historii vyšší než jejich reálná hodnota, a to bylo v roce 1999, právě v předvečer slavné „krize dotcomů“, která přivedla na mizinu americké trhy. Jak uvádějí reportéři CNBC, Tepperovy ratingy často hýbou celým americkým akciovým trhem: „Stalo se to opět v den, kdy vydal další varování. A krátce po jeho rozhovoru dosáhl Dow Jonesův index v tomto obchodním dni nejnižší úrovně“.

Bývalý partner George Sorose a vysoce uznávaný v mezinárodních ekonomických kruzích miliardář Stanley Druckenmiller hovořil ještě tvrději a vykreslil negativní scénář jak pro finanční trhy, tak pro americkou ekonomiku celkově. Druckenmiller během svého vystoupení na zasedání Hospodářského klubu v New Yorku uvedl, že poměr potenciálních rizik a potenciální ziskovosti v USA je nyní „nejhorší za celou kariéru“ legendárního finančníka. Navíc nešetřil ani hlavní „posvátnou krávu“ finančního světa - víru ve všemocnost amerického Federálního rezervního systému s tiskárnou dolarů, kterou se úřad nestydí použít k podpoře trhů. „Bylo dosaženo konsenzu: nebojte se, FED vás přikryje,“ řekl Drakenmiller a dodal: „existuje pouze jeden problém: naše analýza říká, že to není pravda“ (citát z Bloombergu).

„Modlím se, abych se mýlil v této věci, ale myslím si, že obnova ve tvaru V (tj. velmi rychlá - pozn. aut.) ekonomiky (na úroveň před krizí - pozn. aut.) je fantazie,“ řekl bývalý Sorosův partner.

Další známý miliardář, Mark Cuban, zformuloval problém hruběji. „Myslím, že je téměř nemožné předvídat, odkud vzejde spotřebitelská a firemní poptávka,“ uvedl v interview pro CNBC a dospěl k závěru, že dnes vůbec není možné vyhodnotit perspektivy jakékoliv podnikání.

Celkem můžeme říci, že koronavirový šok odhalil již existující problémy tím, že se dotkl současně mnoha bolestivých bodů světové ekonomiky obecně a zejména ekonomik konkrétních zemí. Paradoxně se může tato bezútěšná situace stát důležitým faktorem k udržení míru na planetě: pokud by byla americká ekonomika v lepším stavu, mohl by Washington dobře využít příležitosti k provedení nějakých dobrodružných geopolitických plánů ve vztahu k Číně nebo Rusku. Dokonce i dnes ve Washingtonu mnozí obhajují maximálně agresivní protičínskou politiku, včetně možného vyvlastnění čínského portfolia vládních dluhopisů USA v hodnotě bilionu dolarů, jakož i silové provokace v Jihočínském moři, nemluvě již o sankcích. Nicméně všechny tyto napoleonské plány dosud narážely na omezení způsobená hospodářskou krizí a epidemií. A dokonce i vlastenecky zaměřená agentura Bloomberg si pokládá nepříjemnou otázku: „Může zbankrotovaná Amerika vést studenou válku s Čínou? Koronavirus spojil Američany proti pekingské agresi, ale také vyprázdní rozpočet Pentagonu.“

Odpověď nepříjemná pro USA, ale docela příjemná pro zbytek světa spočívá v tom, že s největší pravděpodobností bude nyní velký konflikt pro Washington skutečně příliš drahý, což však nezaručuje, že Trumpova vláda (nebo Bidenova vláda) se nepokusí jít do takového konfliktu v každém případě, bez ohledu na důsledky. Lze předpokládat, že se budou snažit financovat geopolitická dobrodružství i hospodářské oživení pomocí dolarové tiskárny, ale soudě podle všeho ani značná část amerických miliardářských finančníků nevěří v její všemohoucnost - jinak by hromadně nakupovali všechny akcie a další americká aktiva, na něž by vůbec mohli dosáhnout. Předpovídat trajektorii hospodářského oživení konkrétních zemí a celého světa je nevděčný úkol, zejména v podmínkách nejvyšší epidemiologické nejistoty. Jedno je však možné říci s jistotou: pokud se američtí miliardáři bojí (a v jejich prohlášeních je cítit strach), pak existují určité šance, že se světová ekonomika po překonání epidemie dramaticky změní, a tyto radikální změny nebudou ve prospěch těch, kteří stále považují USA za nesporný světový hegemon.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.