Hasenkopf, který od roku 2009 působil jako poradce prezidenta Klause, je přesvědčen, že skutečným cílem ricinové kauzy je rozbít Visegrádskou čtyřku (V4).

„Nikdy nebylo pravdou, že bychom si museli vybrat mezi Západem nebo Východem, buď a nebo... Vždy jsme byli střední Evropou, a jak věděl už Palacký, kdyby nebylo Rakouska, museli bychom si ho vymyslet... Geopolitickým osudem střední Evropy je být ze 2/3 Západ a z 1/3 Východ,“ poznamenal právník.

Podle něj je V4 „geopolitickým dědicem“ Rakousko-Uherska a brání Německu v politické expanzi. Hasenkopf je přesvědčený, že existence tohoto bloku umožňuje ovlivňovat politiku Evropské unie, obzvláště v případech, kdy nepanuje shoda mezi Francií a Německem.

„Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko společně mají sílu pohnout EU a hrát roli jazýčku na vahách vždy, když se Němci nedohodnou s Francouzi (a to bude stále častěji) – proto Visegrád vadí,“ míní Hasenkopf.

Zničením Visegrádu čtyři jeho členové ztrácí manévrovací prostor.

„Dnes se vede válka o to, zda budeme dál sami sebou, jakožto Středoevropané, v rámci EU relativně silní, nebo zda se staneme pouhou okrajovou provincií, ‚Ukrajinou‘ Západu,“ dodává bývalý poradce.

Podle něj svou roli hraje i možnost, že by ruský Rosatom mohl dostavět jadernou elektrárnu Dukovany. Hasenkopf je dále přesvědčen, že právě kvůli tomu padla vláda premiéra Petra Nečase (ODS).

„A pak je tu taky ta dostavba Dukovan. Pouhý náznak, že by Temelín mohli dostavět Rusové, svého času velmi rychle položil Nečasovu vládu,“ uzavírá Hasenkopf.

Jednání V4 s Německem

V úterý proběhlo jednání premiérů zemí V4 s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Během videokonference se český premiér Andrej Babiš vyjádřil proti záměru Francie a Německa přijít s celoevropským záchranným programem po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun), ze kterého by přednostně čerpaly nejpostiženější země.

Podle něj by Česká republika, která dle jeho slov situaci dobře zvládla a má finance ve skvělém stavu, na program doplatila. Babiš se domnívá, že by se o půjčky měly ucházet jednotlivé členské státy na finančních trzích podle toho, jak investoři hodnotí stabilitu jejich ekonomiky a veřejných financí.

„Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“

konstatoval premiér.

Ricinová kauza

V dubnu týdeník Respekt zveřejnil článek, ve kterém s odkazem na své zdroje tvrdil, že do Česka dorazil ruský agent s diplomatickým pasem, jenž ve svém kufru převážel jed ricin. Ten měl být určen pro české komunální politiky, kteří později dostali policejní ochranu.

Začátkem května portál Seznam Zprávy a pořad ČT 168 hodin zveřejnily jméno údajného agenta, kterým má být šéf Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov. Ten ovšem popřel, že by do země dopravil ricin a ruská ambasáda se důrazně ohradila proti informacím v českých médiích.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že zveřejnění informací tajných služeb „zkomplikovalo život spoustě lidí“ a vyjádřil se pro exemplární potrestání viníka, který je vypustil ven. Dodal také, že neexistuje dostatek důkazů k tomu, aby mohl být ruský diplomat vyhoštěn. Opoziční politici obviňují vládu, že na údajnou ruskou hrozbu nereaguje dostatečně razantně.