„Na pokyn ruského prezidenta, Gazprom začal projektování a průzkumné práce na plynovodu Síla Sibiře 2," řekl Miller.

Zahájit vypracování studie proveditelnosti a projektové a průzkumné práce na novém plynovodu nařídil koncem března ruský prezident Vladimir Putin.

Miller poznamenal, že cílem projektu je propojit plynárenskou dopravní infrastrukturu západu a východu Ruska, dalším cílem je plynofikace na východní Sibiři.

Šéf Gazpromu také poznamenal, že společnost čelí otázce možné kombinace zařízení pro přepravu plynu, která již existují na východní Sibiři, s plynovody evropské části Ruska. „Není pochyb o tom, že to umožní zajistit dodávky v obou směrech, a dále zvýší spolehlivost dodávek plynu do našich ruských regionů," uvedl.

„Také Síla Sibiře 2 se může stát základem nového vývozního kanálu přes Mongolsko do Číny s kapacitou až 50 miliard metrů krychlových. Zároveň bude jamalský plyn dodáván do Evropy a Asie," řekl šéf Gazpromu.

V únoru Kazachstán navrhl zvážit možnost přivedení plynovodu na území republiky, aby jej dále bylo možné připojit k čínskému plynovodnímu systému Západ-Východ.

2. prosince 2019 zahájili Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching dodávky ruského zemního plynu do Číny na první linii Síly Sibiře. Plynovod v délce asi 3 tisíce km přepravuje plyn z irkutských a jakutských plynárenských center přes Irkutské, Amurské a Yakutské oblasti pro ruské spotřebitele na Dálném východě a do Číny.

Síla Sibiře-2 je plánovaný plynovod mezi plynovými poli západní Sibiře a autonomní oblastí Sin-ťiang Ujgur v západní Číně. Tam se může spojit s čínským plynovodem Západ-Východ, který se dostane do Šanghaje. Plánovaná délka plynovodu je asi 6700 km, z toho 2700 km na území Ruska. Odhadovaný průměr trubek je 1420 mm. Předběžné náklady projektu se odhadují na 4,5 až 5 miliard a 10-13,6 miliard amerických dolarů.

Gazprom a čínská společnost CNPC podepsaly v roce 2015 dohodu o dodávkách plynu do Číny západní cestou (Síla Sibiře 2) a vytvoření nového potrubního systému ve stávajícím dopravním koridoru ze západní Sibiře do Novosibirsku, po němž následuje pokračování rusko-čínské hranice.