
Zájem o proces vzniku legislativy před podpisem zákonů zopakovala Čaputová na týdenním zasedání místopředsedovi Úřadu vlády SR pro legislativu a strategické plánování Štefanovi Holému.
„Prezidentka nemá v úmyslu vstupovat do legislativního procesu novými instituty, ale chce ty stávající využívat aktivněji,“ vysvětlil Strižinec.
Připomněl, že hlava státu má právo zahájit meziresortní připomínkové řízení a také konzultovat s předkladateli zákonů všechny případné sporné okamžiky před obdržením schválených zákonů k podpisu. Může rovněž rozhodnout, zda bude uplatňovat právo veta, nebo se obrátí na Ústavní soud Slovenské republiky.
Dne 9. května prezidentka Zuzana Čaputová, předseda Národní rady Boris Kollár a předseda vlády Igor Matovič podepsali společné prohlášení u příležitosti Dne Evropy.
Vedoucí představitelé státu se v prohlášeních přihlásili k pokračujícímu směřování Slovenska a plnění závazků vyplývajících z členství v Severoatlantické alianci (NATO).
„Jsem ráda, že se to stalo v den, kdy slavíme mír a jednotu. Dali jsme jasně najevo, že nám záleží na jednotné zahraniční politice, jednotné evropské politice a jednotné bezpečnostní politice,“ uvedla po podpisu prohlášení Zuzana Čaputová.
Podle premiéra Matoviče už nebudou mít vedoucí úředníci různé postoje. Připomněl také referendum o vstupu do EU.
Bývalý šéf slovenského poslaneckého klubu SNS Rafael Rafaj přirovnal prohlášení o slovenské zahraniční politice k mnichovské dohodě a označil jej za „bratislavskou zradu“.
„Jediný rozdíl je, že (při, pozn. red.) podřízení se diktátu současných mocností a mocným trendům byli v rukavičkách a v maskách, pardon, rouškách...“ napsal o trojici ústavních činitelů Rafaj a na svůj Facebook umístil jejich fotografii vedle historického snímku z podpisu mnichovské dohody.
Společné prohlášení ústavních činitelů Čarnogurský označil za směšné. Podle něj ho politici podepsali, „protože Američané něco takového od nás chtěli a ústavní činitelé se zatím musí s Američany setkávat“.
Vedoucí představitelé státu se v prohlášeních přihlásili k pokračujícímu směřování Slovenska a plnění závazků vyplývajících zе členství v Severoatlantické alianci (NATO). Podle Čarnogurského Slováci do NATO nechtěli.
Čarnogurský poznamenal, že vstupu do NATO předcházela intenzivní vládní propaganda, která spojila vstup do NATO se vstupem do EU.