Dříve Spolková síťová agentura Německa (BNA) zamítla žádost Nord Stream 2 AG o zbavení plynovodu Nord Stream 2 požadavků obnovené plynové směrnice. Své rozhodnutí agentura odůvodnila tím, že zbavit omezení je možné pouze plynovody, které byly dokončeny k 23. května 2019.  

V Nord Stream 2 AG odpověděli, že vzali rozhodnutí na vědomí. Dodali však, že k 23. května 2019 byl plynovod dokončen z hlediska ekonomické funkčnosti, takže se směrnice na něj nevztahuje.  

„Na základě právního rámce platného v té době společnost neodvolatelně investovala miliard eur dlouho předtím, než EK oznámila svůj plán na změnu směrnice o plynu,” uvádí se v prohlášení Nord Stream AG.

Ve společnosti také sdělili, že z hlediska mezinárodních právních expertů „zúžení definice dokončení projektu k závěru o fyzické výstavbě plynovodu poruší ochranu legitimních očekávání a dalších základních práv v právu EU”. Dodali také, že by to bylo v rozporu s ústavními zárukami německé ústavy. 

Z aktualizované plynové směrnice EU vyplývá, že po dokončení výstavby potrubí bude společnost Gazprom schopna využívat pouze 50 % kapacity plynovodu. Další polovina má být řízena zvláštním operátorem nezávislým na dodavateli. 

Společnost Nord Stream 2 AG se může odvolat k Vrchnímu zemskému soudu (Oberlandesgericht) Düsseldorfu, který může žádost přesměrovat k Evropskému soudnímu dvoru. 

Plynovod Nord Stream 2  

Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa.  

Proti projektu se postavilo několik států, zejména Ukrajina, Litva, Lotyšsko, Polsko a USA. Obavy Kyjevu jsou spojené se ztrátou příjmů z tranzitu ruského plynu, Washington má zájem na prosazování vlastního LNG na evropském trhu. Pobaltské země a Polsko považují projekt za „politicky motivovaný“. 

Moskva, Berlín a Vídeň však opakovaně zdůrazňovaly, že Nord Stream 2 je výhradně komerční projekt, který má za cíl posílit energetickou bezpečnost evropských států.