Jak vysvětlili Sputniku v tomto rezortu, částka se navýšila z 50 na 57 miliard kvůli penále.

Ve zprávě se podotýká, že soud ignoroval četná fakta porušení žalobci protikorupčního zákonodárství a zákonů proti praní peněz.

„Kontrolu nad aktivy společnosti získali bývalí akcionáři YUKOSe pomocí dokázaného spiknutí, fiktivních dražeb a podplácení úředních osob, které odpovídaly za privatizaci společnosti. Víc než to: offshoreové společnosti kontrolované ruskými občany fakticky nezaplatily akcie YUKOSe a nepřispěly tedy žádným přínosem k ruské ekonomice,“ uvádí se v prohlášení Ministerstva spravedlnosti RF.

Na ministerstvu také připomenuli, že bývalí majitelé YUKOSe systematicky neplatili daně a nezákonně vyváděli aktiva do zahraničí. Na tomto základě nemohou být uznáni za poctivé investory „ve smyslu Smlouvy o energetické chartě, na níž se odvolávají“, dodali na ministerstvu spravedlnosti.

„Žalobci byli ve skutečnosti ruští oligarchové – beneficiáři YUKOSe. Soudu byly předloženy nevyvratitelné důkazy spojení ruských občanů se žalobci. Proto nemohou být žalobci uznáni za zahraniční investory,“ tvrdí na ruském ministerstvu spravedlnosti. Připomenuli tam rovněž, že Evropský soud pro lidská práva nejednou zamítl obvinění Ruska z politické motivace daňových opatření proti YUKOS.

V červenci roku 2014 rozhodčí řízení v Haagu jednohlasně vyhovělo žalobě bývalých akcionářů YUKOS a zavázalo Rusko k zaplacení 50 miliard dolarů.

Moskva se proti tomuto rozhodnutí odvolala, bývalí akcionáři společnosti se však obrátili na soudy v řadě zemí se žádostí o obstavení majetku.

V dubnu roku 2016 Okresní soud v Haagu zrušil rozhodnutí o vymáhání a vysvětlil, že tato věc není v kompetenci tohoto soudu. Proti tomuto rozhodnutí se také odvolali. V únoru roku 2020 ho Odvolací soud v Haagu uznal za zákonné.