Migaš se účastnil vojenské přehlídky v Minsku u příležitosti vítězství ve Velké vlastenecké válce. Svůj krok však nekoordinoval s ministerstvem zahraničí, které po něm chtělo vysvětlení. Migaš na protest proti reakci svého resortu rezignoval.

„Svou účastí na oslavách 75. výročí ukončení druhé světové války jsem poděkoval a vzdal úctu Bělorusům. Jsem syn partyzána, přímého účastníka SNP. Osvobození od fašismu je pro mě základní hodnota. 50 milionů mrtvých ve druhé světové válce zůstane pro nás a příští generace věčným mementem. Zastavme dnes nacional fašismus dříve, než nám přeroste přes hlavu,“ uvedl Migaš ve svém stanovisku zaslaném Denníku N.

Politik Eduard Chmelár vyjádřil Migašovi podporu a zkritizoval morální kvality současného ministra zahraničí Ivana Korčoka, který označil Migašovo počínání jako „vyjádření politického postoje vůči nové vládě“.

„Dnes ráno jsem zatelefonoval velvyslanci SR v Bělorusku Josefovi Migašovi a vyjádřil jsem mu plnou podporu a respekt v jeho rozhodnutí rezignovat na svůj post kvůli štvavé kampani ze strany vedení resortu slovenské diplomacie,“ napsal Chmelár na svém Facebooku. „Velvyslance rozzlobilo, jak jemu jako synovi partyzána vůbec může klást ministerstvo otázky, proč se zúčastnil oslav největšího běloruského svátku,“ doplnil.

Chmelár se dále podivoval, proč Korčokovi nevadí oteplení vztahů Spojených států s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, když se „běloruský vůdce pragmaticky obrátil proti Moskvě“.

Korčoka dále obvinil z pokrytectví, když nejdříve oceňuje iniciativu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v jeho výzvě k odzbrojení a zároveň zkoncipoval deklaraci nejvyšších ústavních činitelů, ve které se mimo jiné zavázali navýšit výdaje na obranu na 2 % HDP.

„Proto mu nedělá problém jeden den

navštívit památník osvoboditelům a druhý den podepsat prohlášení, které nabídlo USA devíti zemím střední a východní Evropy, že květen 1945 nám nepřinesl svobodu,“ dodává Chmelár na adresu současného ministra zahraničí, kterému připomíná i jeho podporu americké invaze do Iráku.

Podle Chmelára jsme svědky pokusu o přepsání dějin, kterému je nutné zabránit. Vyzval proto opoziční strany, aby podaly návrh novely zákona o protifašistickém odboji, která by vyjmenovala ty, kdo na území Slovenska bojovali proti nacistům a banderovcům.

„Dnes je však mnohem závažnější, že jsme svědky nebezpečného přepisování dějin, které může zcela změnit nejen poválečné uspořádání, ale především jeho logiku a filozofii,“ varuje Chmelár. „Antifašistická část parlamentní opozice by ve spolupráci se Slovenským svazem protifašistických bojovníků měla navrhnout novelu zákona o protifašistickém odboji, do které by měli být zahrnuti i ti, kteří na našem území bojovali na konci války a krátce po ní s vlasovci a banderovci. Nečekejme, dokud takoví bezcharakterní přisluhovači moci zničí naši historickou paměť.

Dříve 8. května ministři zahraničí sedmi zemí střední a východní Evropy a Spojených států vydali prohlášení, ve kterém tvrdili, že květen 1945 nepřinesl svobodu do všech zemí Evropy, neboť přišla nadvláda komunismu.