Na konci března letošního roku v souvislosti s vypuknutím pandemie covid-19 na Slovensku byl přijat zákon, který umožnil Úřadu veřejného zdravotnictví získávat přístup k osobním údajům občanů od telekomunikačních operátorů. Politická strana Směr-SD v čele s bývalým premiérem Robertem Ficem se okamžitě postavila proti tomuto rozhodnutí. Důvodem jejich odmítavého postoje byla obava z porušování lidských práv, vyplývající z podstaty přijatého návrhu. Kromě toho je podle Fica novela telekomunikačního zákona v rozporu s Ústavou Slovenské republiky a ústavními zákony. „Namítáme protiústavnost tohoto špiclovacího telekomunikačního zákona, protože vůbec není třeba takové informace sbírat,” prohlásil Fico začátkem dubna. Následně se poslanci Směru obrátili na Ústavní soud s návrhem o pozastavení účinnosti ustanovení zákona o elektronických komunikacích.

Ve středu Ústavní soud Slovenské republiky vyhověl žádosti skupiny poslanců NR SR a pozastavil účinnost novely telekomunikačního zákona. V tiskové zprávě ÚS č. 22/2020 se uvádí, že opatření přijaté v souvislosti s mimořádnou situací nesmí být v protikladu s principy právního státu. Dále se uvádí, že novela přijatého zákona neposkytovala záruky proti zneužití osobních údajů občanů ze strany státních orgánů.

Kritika vládních opatření

K tomu, že Úřad veřejného zdravotnictví (ÚVZ) SR v této mimořádné situaci získal od mobilních operátorů přístup k údajům, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, s výjimkou obsahu zpráv, se dříve také vyslovil slovenský politik Eduard Chmelár.

Chmelár v této souvislosti upozornil zejména na to, že při různých opatřeních se stále zdůrazňuje jejich dočasnost.

„To jsme opravdu ztratili historickou paměť, že o svobodu jsme vždy přišli při ‚dočasných‘ opatřeních? (...)Není žádný racionální důvod k celoplošnému špehování lidí, mnohem rozumnější by bylo zavést povinnost nakažených přihlásit se do systému pro monitorování,“ napsal Chmelár koncem března.