Kvůli nízkým teplotám a vlhkosti je přítomnost vody na Marsu nemožná, ale solanky, které si při určitých koncentracích zachovávají kapalný stav i při velmi nízkých teplotách, mohou na povrchu Rudé planety dobře existovat. Při určité teplotě a vlhkosti mohou soli umístěné na povrchu planety začít absorbovat vodu z atmosféry a vytvářet slanou tekutinu. Dříve kamery zaznamenávaly na horkém stojanu sondy Phoenix tvorbu kapiček solného roztoku.

Američtí vědci simulovali podmínky na Marsu, aby pochopili, zda v těchto solankách může existovat život a zda existuje riziko kontaminace vzorků z Marsu mikroorganismy přinesenými ze Země.

„Náš tým studoval konkrétní oblasti na Marsu, kde by teploty kapalné vody mohly umožnit množení známých suchozemských organismů,“ uvádí tisková zpráva slova jednoho z autorů studie, Alejandra Sota z Jihozápadního výzkumného ústavu. „Použili jsme informace o klimatu jak z atmosférických modelů, tak i z měření kosmických přístrojů. Náš model předpovídá, kde, kdy a jak dlouho budou solanky stabilní na povrchu a v malé hloubce pod povrchem Marsu.“

„Provádíme experimenty na Arkansasské univerzitě již mnoho let, abychom prozkoumali typy reakcí, ke nimž dochází v podmínkách Marsu. Na základě laboratorních údajů můžeme předpovídat, co se stane na povrchu planety,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu, doktor Vincent Chevrier z Arkansasské univerzity.

Suchozemské organizmy na Marsu

Výsledky simulace ukázaly, že maximální možná teplota tekutých solanek v super suchých podmínkách na Marsu je asi -48 stupňů Celsia.

Takové teploty jsou možné pouze na 40 procentech povrchu Marsu, ale pouze ve velmi krátkých sezónních intervalech, které tvoří asi 2 procenta marťanského roku a maximálně šest hodin v řadě. Uvnitř marťanské půdy, v hloubce maximálně osmi centimetrů, mohou kapalné solné roztoky existovat o něco déle - maximálně 10 procent marťanského roku.

Navzdory skutečnosti, že tento rozsah je mnohem širší, než se původně myslelo, ani ti nejextrémnější zástupci suchozemských mikroorganismů nemohou přežít při tak nízkých teplotách.

„To vylučuje život ve formě, v jaké ho známe,“ uvádí Soto.

„Dokázali jsme, že v planetárním měřítku povrch Marsu a mělké půdy nejsou vhodné pro suchozemské organismy, protože tekutiny tam mohou vznikat jen ve vzácných chvílích,“ uzavírá první autor článku, doktor Edgard Rivera-Valentin z Institutu Měsíce a planet (LPI) v USA.

Vědci se domnívají, že není třeba se obávat, že budoucí mise na Mars tam přinesou suchozemské mikroorganismy.