V sobotu 9. května prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Igor Matovič (OĽaNO) a předseda parlamentu Boris Kollár (Sme rodina) podepsali deklaraci proevropského a proatlantického směřování země.

Rafaj tuto deklaraci interpretoval jako abdikaci diktátu velmocí. Na svém Facebooku ji přirovnal k mnichovské dohodě a označil jako „bratislavskou zradu“.

„Jediný rozdíl je, že (při, pozn. red.) podřízení se diktátu současných mocností a mocným trendům byli v rukavičkách a v maskách, pardon, rouškách ...“ napsal o trojici ústavních činitelů Rafaj a na svůj Facebook umístil jejich fotografii vedle historického snímku z podpisu Mnichovské dohody.

„Klišé formulky a různé jakože deklarace byly v módě v minulosti, i dnes. Akorát, že nyní by floskule, že ‚všichni jsme na jedné lodi‘ představitelé naší oddané a nezpochybnitelné oddanosti a trvalého, hluboce předkloněného ‚ukotvení‘ mohli i demokraticky upřesnit název té lodi – ne formální, ale činnostní (co se s ní děje) – zda náhodou nejde o Titanic ... či ‚Totalic‘?“ uvedl dále Rafaj.

V dokumentu nejvyšší ústavní činitelé zdůraznili důležitost společného postupu v zahraniční politice, při ochraně svobody, demokracie, právního státu a dodržování mezinárodních pravidel.

„Podpisem této deklarace jsme dali jednoznačně najevo, že nám velmi záleží na zodpovědné a jednotné zahraniční politice, na jednotné a společné evropské politice a bezpečnostní politice. Že nám záleží na tom, jak bude Slovenská republika vnímána v zahraničí, aby byla nadále vnímána jako zodpovědný a předvídatelný partner,“ prohlásila tehdy prezidentka Čaputová.

Podle ní členství země v EU a NATO je nejlepší cestou k dosažení úspěšného, prosperujícího, sociálně spravedlivého a bezpečného Slovenska.

„Hlavním kritériem naší činnosti bude podpora prosazování zájmů SR a přispívání ke společným řešením v rámci EU,“ stojí ve společném prohlášení.

Nejvyšší představitelé země se rovněž zavázali, že k roku 2024 zvýší obranné výdaje na 2 % HDP. Dále se přihlásili i k aktivní spolupráci se zeměmi Visegrádské skupiny.