Některé země vsází na rychlé promoření. Takto se k věci stavělo například Švédsko, Velká Británie či Bělorusko. Platí u nemoci covid-19, že při rychlém promoření určité části populace se virus zastaví, nebo zde platí jiný mechanismus?

MUDr. Václava Adámková: Vzhledem k datům, která jsou zatím k dispozici, nic nenaznačuje tomu, že by se měl SARS-CoV-2 chovat jinak. Nicméně je ještě poměrně brzy na hodnocení možné získané imunity především proto, že nejsou v dostatečné míře k dispozici spolehlivé testy na průkaz protilátek. Rychlotesty, které se často používají, jsou velmi nepřesné a nebyly k tomuto účely ani validovány FDA.

Většinou slýcháme, že je třeba zvyšovat imunitu. Jaký je rozdíl mezi imunitou a imunizací?

Imunita je schopnost našeho organismu odolávat antigenům z okolního prostředí, ať zevního, tak vnitřního. Vyvíjí se od narození, a čím více stimulů imunitní systém dostává, tím lépe se formuje. Imunizace je prakticky očkování, tzn. vpravení cizorodého antigenu do našeho organismu s cílem navození obranyschopnosti, nejčastěji tvorby protilátek proti danému infekčnímu agens.

Někteří lidé se obávají očkování proti novému koronaviru. Bojí se, že se jim dostanou do těla nějaké nanolátky, že toho zkrátka využijí farmaceutické firmy k nějakým vlastním záměrům, které někteří lidé „tuší“.

Každé očkování s sebou nese určitou míru rizika, přeci jenom se vpravuje do organismu cizorodá látka. Na druhou stranu je třeba vždy zvážit možná rizika a předpokládané benefity. „Tušení stínů a souvislostí“ tady bylo vždy, konspirační teorie se množí jako houby po dešti a často jsou bohužel podporovány hoaxy z mainstreamových médií.

Česko se prý může zařadit mezi země s velmi příznivým vývojem, resp. k zemím, které úspěšně zvládají koronavirus.

Vypadá to zatím, že je vývoj příznivý…

Rovněž se hovoří, že pokud vypukne II. vlna, mohla by být horší než ta první. Resp. média spekulují o tom, že „nový koronavirus“ je vlastně „čajíček“ proti virům, které nám zatím stále hrozí, byť doposud jen hypoteticky.

Přesně toto je spekulace, která není ničím podložená, ale vede pouze ke strašení lidí. To si myslím, že není o poctivé novinářské práci, ale o bulváru.

Jak je na tom naše populace z hlediska „vnímavosti“ vůči virům obecně?

Myslíte-li obyvatele ČR, tak si myslím, že jsme na tom relativně dobře, ve smyslu odolnosti. Přeci jenom je stále velká část obyvatel proočkovaná vůči celé řadě infekčních agens, a tudíž její imunitní systém není zcela naivní a určitě rychleji po kontaktu odpovídá.

V USA prý objevili méně virulentní mutaci koronaviru. Lze se domnívat, že současná podoba koronaviru začne přirozeně degenerovat?

Opět velmi spekulativní informace. Abychom mohli porovnávat virulenci nějakého mikroorganismu, tak by to muselo být prováděno za jasně definovaných laboratorních podmínek na pokusných zvířatech a kontrolní skupině. Získané výsledky poté statisticky vyhodnotit. Ale pocitové hodnocení, že se možná objevila méně nebo více virulentní mutace, je špatné a zavádějící.
Poslední, nedá mi to. V Číně prý po celá staletí snědí všechno, co běhá a létá, a nikdy z toho snad takováto pandemie nebyla.

Nebo byla a my (civilizace) jsme to neměli, jak zjistit?

O potravních návycích v Číně toho moc nevím, a proto to nemůžu nijak komentovat. Nicméně pandemii z koronaviru udělala WHO, která již v roce 2009 https://www.who.int/csr/disease/swineflu/phase/en/změnila definiční kritéria pro pandemii, a tím pádem už kdykoliv a cokoliv nového se objeví, tak to může být prezentováno stejným způsobem. Rozšíření obav a strachu pak zajistí média, především sociální sítě.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.