„V posledních dnech v Libyi zesílily nezákonné formace spojené s Haftarem útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, zejména v Tripolisu. Jen 9. května odpálily více než 100 střel a prováděly intenzivní dělostřeleckou palbu na obytné oblasti v centru Tripolisu,“ uvádí se v prohlášení Ministerstva zahraničí Turecka. 

Rezort tvrdí, že cílem útoků byla diplomatická zastupitelství včetně tureckého velvyslanectví, letiště a další civilní objekty. Dodává také, že o život přišlo několik lidí, někteří byli zraněni.  

„Zdůrazňujeme, že pokud budou útoky směřovat na naše diplomatická zastupitelství v Libyi, budeme považovat Haftarovy síly za legitimní cíl,“ praví se v prohlášení tureckého rezortu. 

Diplomacie země také zkritizovala OSN kvůli tomu, že na útoky nereagovala. „Během období ramadánu a pandemie je společnou odpovědností mezinárodního společenství zastavit pučistu Haftara, který vraždí své občany, včetně dětí, žen, starších lidí,“ uvádí se v dokumentu. 

V pátek Itálie obvinila Haftarovy jednotky z ostřelování teritoria poblíž svého velvyslanectví. Uvádělo se, že kvůli útoku zemřeli dva lidé. 

V LNA však dříve uváděli, že dodržují mezinárodní závazky a nepálí na diplomatické mise. Za své cíle označili jenom teroristy.  

Nestabilita v Libyi 

Po svržení a vraždě libyjského předáka Muammara Kaddáfího v roce 2011 Libye prakticky přestala existovat jako jednotný stát. V současné době panuje v zemi dvojvládí. Na východě zasedá lidem zvolený parlament a na západě, v hlavním městě Tripolisu, sídlí Vláda národní jednoty v čele s Faízem Sarradžem. Úřady ve východní části země jednají nezávisle na Tripolisu a spolupracují s Libyjskou národní armádou v čele s maršálem Haftarem, který od dubna roku 2019 podniká neustálé pokusy o dobytí Tripolisu.