Nový model FGM-148F disponuje zdokonalenou víceúčelovou bojovou hlavicí, která kombinuje nálože na likvidaci reaktivního pancéřování a zároveň má fragmentovanou ocelovou část na likvidaci nepancéřovaných a lehce pancéřovaných cílů. Podle vědeckého pracovníka Univerzity George Masona ve Virginii Jamese Hasika by tento model měl zaujmout evropské státy, které jsou znepokojeny rozvojem ruských zbraní.

„Nepochybně je určen na ruský pancíř. Co jsem slyšel, tak Javelin je výborná zbraň, ale nedávné vývoje systémů aktivní ochrany mohou vyvolat určité znepokojení ohledně jeho schopnosti ve spolehlivé likvidaci tanků. Jakémukoliv ministerstvu obrany v Evropě, zvláště těm u východních hranic, bych doporučil nákup velkého počtu takových nebo podobných zbraní,“

uvedl Hasik.

Prvním kupujícím nového amerického protitankového systému může být Polsko. Jak uvádí novináři portálu, Polská republika nedávno jednala s USA o nákupu 180 raket Javelin a 60 raketových kompletů.

Německé média o tom, že se Varšava s Washingtonem domluvila na dodávkách FGM-148F, psala již na začátku března. Tehdy byla cena nákupu odhadována na částku okolo 100 milionů dolarů.

Kybernetická armáda EU

Šest evropských států na začátku března podepsalo memorandum, podle kterého má mezinárodní tým konat virtuální a fyzickou službu ve vyšetřování kybernetických incidentů.

Litva, Estonsko, Polsko, Chorvatsko, Nizozemí a Rumunsko podepsaly dohodu o založení kybernetických pohotovostních sil, informuje o tom tisková služba Ministerstva obrany Litvy.

Mezinárodní pohotovostní tým má stále kontrolovat kybernetický prostor a okamžitě reagovat na kybernetický útok.

Memorandum o založení kybernetických sil bylo podepsáno v chorvatském Záhřebu. Vojenské a civilní pohotovostní jednotky se mají zúčastnit virtuálních a fyzických etap vyšetřování kybernetických incidentů.

Litevský ministr obrany Raimundas Karoblis poznamenal, že jde o naprosto nový mezinárodní kybernetický potenciál, který navrhla Litva, jež stojí v jeho čele, a že každá země má problémy s kybernetickou bezpečností.

Kybernetické pohotovostní síly zahájily od začátku roku 2020 první rotaci internacionálního týmu. Tuto rotaci řídí Litva, která velí týmu odborníků zemí, jež podepsaly memorandum. Každá z nich bude řídit síly popořadě.

Dalších sedm států, Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie, Francie, Slovinsko a Finsko, se účastní projektu jako pozorovatelé. Brzy se mají stát jeho plnoprávnými účastníky.