
Migréna je běžné neurologické onemocnění charakterizované epizodickými nebo pravidelnými, dlouhými, intenzivními a někdy dokonce nesnesitelnými bolestmi hlavy, které mohou být doprovázené nevolností, zvracením, citlivostí na světlo, pachy nebo zvuky. Migréna je častější u žen a v některých případech může být způsobena genetikou.
Nehledě na to, že těmito bolestmi hlavy je postiženo minimálně 15 procent populace celé planety, mechanismy migrény nejsou do dnešní doby stále prozkoumány. Kromě toho neexistuje univerzální prostředek k odstranění záchvatů. Mohou být však potlačeny analgetiky a nutné je i dbát na prevenci. Vědci proto stále hledají způsoby, jak člověku ulevit od této nemoci.
Podle nové studie může posílit účinnost léčby nesnesitelné bolesti hlavy obyčejné cvičení jógy: záchvaty budou méně časté, nebudou dlouhé a bolestivé. Práce byla publikována v časopise Neurology Americké akademie neurologie a také se o ní informuje na portálu MedicalXpress.
Doktor z Indického institutu lékařských věd v Dillí a člen Americké akademie neurologie Rohit Bhatia, autor studie, vysvětluje, že pouze u poloviny lidí, kteří užívají léky, se dostaví úleva.
„Dobrou zprávou je, že praktikování něčeho tak jednoduchého a cenově dostupného jako jóga může pomoci mnohem více než jeden nějaký lék,“ uvedl vědec.
Druhá skupina cvičila jógu vždy hodinu tři dny v týdnu během jednoho měsíce. Kurz zahrnoval dechová a relaxační cvičení a držení těla pod dohledem instruktora. Poté toto cvičení plnili účastníci sami doma, a to pět dní v týdnu během dalších dvou měsíců. Současně obě skupiny dostaly odpovídající léky a konzultace o zdravých návycích, které také mohou zmírnit bolesti hlavy: dobrý spánek, pravidelná strava a fyzická aktivita. Všichni účastníci si vedli deník, kde si zapisovali, jaké léky užívali, jak dlouho trvaly záchvaty a jak byly závažné.
Výsledky byly obecně pozitivní v obou skupinách, ale účastníci, kteří také cvičili jógu, měli méně často bolesti hlavy, které nebyly tak intenzivní a migrény tak nezasahovaly příliš často do jejich všedního života. Pokud se na začátku experimentu setkávali členové skupiny „léky plus jóga“ se záchvaty v průměru 9,1krát za měsíc, po něm se číslo zmenšilo na 4,7 (o 48 procent). Druhá skupina vykazovala následující čísla: 7,7 záchvatů na začátku a 6,8 na konci (o 12 procent méně).
Osoby, které cvičily jógu, snížily během tří měsíců svůj příjem tablet o 47 procent a ti, kteří užívali jen léky, pouze o 12 procent. „Naše výsledky ukazují, že jóga může nejen snížit bolest, ale také snížit náklady na léčbu. Může to být skutečný zlom, zejména pro lidi, kteří se snaží pořídit si potřebný lék. Ty se obvykle předepisují jako první, nicméně některé z nich mohou být drahé,“ říká autor studie.
Vědec připomněl, že studie trvala tři měsíce proto, aby bylo možné zjistit, zda je účinek jógy dlouhodobý. Kromě toho by výsledky mohly být ovlivněny skutečností, že účastníci sami informovali o charakteru a frekvenci záchvatů. Pro potvrzení závěrů by měl být tento proces kontrolován lékaři.