Američany z toho nejen obviňují, doslova je chytili za ruku. Dva příslušníci americké soukromé ochranné firmy byli venezuelskými vojáky zadrženi, oba zmínění již byli ukázáni „obecenstvu“. A americká média píší žalostné historky o tom, jak sponzoři ponechali své vojáky na pospas osudu a koronaviru – buď v kolumbijských lágrech nebo ve venezuelských džunglích. Země, která si zvykla obviňovat Rusko z nezákonného použití soukromých vojenských společností pro geopolitické cíle, se ocitla sama v centru skandálu spojeného právě s neúspěchem soukromé vojenské operace, ale jako vždy se nechce k ničemu přiznávat. To nám samozřejmě neříká nic nového o morálce našich amerických partnerů, kteří vždy rádi využívali mrtvol svých obětí jako tribuny pro svá kázání o morálce, demokracii a lidských právech. Je to ale důležitá informace z jiného hlediska. Washington dokonce i s tiskárnou na dolary a s ozbrojenými až po zuby elitními (vážně) vojenskými odborníky, nedokázal takřka vstřelit gól do prázdné branky, nedovedl zorganizovat puč v zemi oslabené prudkým snížením cen ropy, sankcemi a epidemií koronaviru. Neznamená to, že už nejsou USA vážnými soupeři. Znamená to ale, že možnosti amerických kufrů s dolary a zelených baretů už nejsou dnes neomezené.

A zároveň tento skandál ukazuje, jak angažovaná jsou některá „kvalitní britská média“, pro něž mají mnozí v Rusku respekt.

Vezměme třeba příspěvek agentury Reuters, která popisuje incident následovně:

„Venezuelská vláda prohlásila, že v neděli zmařila námořní vpád ‚námezdních teroristů´, kteří se pokusili proniknout do země v rychlých člunech ze sousední Kolumbie, a předáci opozice to označili za inscenaci… Kritici vládnoucí Socialistické strany podobná obvinění často zamítají jako triky, které jsou používány k odůvodnění zatýkání odpůrců vlády.

Skupina se vylodila v neděli časně zrána na pobřeží La Guaira, asi 20 mil (32 kilometrů) od hlavního města Caracasu, prohlásil to ministr vnitra Nestor Reverol v televizním projevu. Ministerstvo zahraničí USA v neděli zpochybnilo oficiální verzi událostí a prohlásilo, že bude i nadále podporovat Guaidóa.“

Co může z této zprávy pochopit řádný západní občan? Nejspíše to, že venezuelské úřady tam něco inscenovaly. Vezmeme-li ale jiný zdroj, vyjdou najevo mnohem zajímavější detaily, které tento obraz kardinálně změní. Agentura Associated Press oznamuje: „Prezident Venezuely Nicolás Maduro prohlásil, že venezuelské úřady v pondělí zatkly dva občany USA ve skupině ‚žoldáků´, kteří se zúčastnili zmařeného pokusu o výsadek na pobřeží, údajně s cílem zajmout předáka socialistů (tj. Madura – red. pozn.) … Dva občané USA, kteří byli v pondělí zatčeni, byli identifikováni jako Luke Denman a Airan Berry, bývalí vojáci speciálních jednotek USA. Bývalý zelený baret Jordan Goudreau, který se nachází nyní na Floridě, v pondělí prohlásil, že pracoval se dvěma členy skupiny, která hodlala zajmout Madura a ‚osvobodit´ Venezuelu. Goudreau převzal odpovědnost za tuto operaci.“

Vychází z toho pro Ministerstvo zahraničí USA dost nepříjemný obraz. Musíme buď uznat, že venezuelské tajné služby jsou tak silné, že dokázaly zorganizovat inscenaci za účasti nejméně tří představitelů amerických speciálních jednotek, a jeden z nich se k tomuto činu přiznal, když se nacházel na území USA (což by mohlo samozřejmě venezuelským silovým orgánům lichotit, ale sotva je to v mezích jejich reálných možností). Anebo musíme uznat, že žádná inscenace to nebyla, a byl to reálný pokus o provedení speciální operace na zajetí (nebo vraždu) předáka nezávislého státu podniknutý v nejlepších tradicích amerických špiónských filmů – tedy všichni účastníci byli upozorněni na to, že v případě neúspěchu operace budou vyhlášeni za blázny, extremisty, bandity nebo vojáky štěstěny, kteří jednali na vlastní pěst.

Na rozdíl od hollywoodských filmů, v nichž končí podobné operace triumfem amerických speciálních jednotek, se to ve skutečnosti neodehrálo podle plánu, a teď můžeme vidět následky tohoto maléru.

Mimochodem je třeba poznamenat, že podle verze Associated Press nemají americké speciální služby a Bílý dům s neúspěšnou operací vůbec nic společného. Je třeba uznat, že jejich varianta zní přesvědčivěji než ostýchavé zamlčování klíčových faktů jinými médii: „Vyšetřování Associated Press zveřejněné v pátek ukázalo, že Goudreau (americký zelený baret, který převzal odpovědnost za toto dobrodružství – red. pozn.) pracoval s generálem venezuelské armády ve výslužbě (jemuž je nyní předloženo obvinění z přepravy drog do USA) s cílem přípravy desítek zběhů z venezuelských struktur národní bezpečnosti v tajných táborech v sousední Kolumbii. Jejich cíl spočíval v tom, aby zorganizovali vpád, který by měl skončit zatčením Madura. Od samého počátku však neměla tato ubohá armáda ani financování, ani podporu ze strany americké vlády, což jí prakticky zaručovalo porážku od početné, i když demoralizované Madurovy armády.“

Tato verze vypadá pravděpodobně až do okamžiku, kdy si čtenář položí nepohodlnou otázku: když dokázali američtí novináři tuto organizaci najít a vypátrat i její tábory a vedoucí osoby, proč ji nenašly a nevzaly pod svá ochranná křídla americké tajné služby? Něco tu nehraje. A obvinění (a následující zatčení) zběhlého venezuelského generála, který vůbec nemohl nespolupracovat s americkými tajnými službami kvůli svému zvláštnímu postavení v USA, vypadá tím spíše jako pokus zahladit stopy a získat alibi pro americké úřady.

Chtěli bychom věřit v něco lepšího, ale nejspíše budeme svědky ještě alespoň několika analogických pokusů o dobytí moci ve Venezuele. Washington až příliš znervózňuje skutečnost, že má „na záhumenkách“ nezávislou zemi, v níž velmi úspěšně pracují ruské ropné společnosti.

Cena ropy nebude vždy nízká a v podmínkách prudkého snížení těžby břidlicové ropy v USA se stávají zásoby ropy ve venezuelských džunglích dražší doslova s každým dnem. A najde se bohužel dost těch, kdo se budou chtít zúčastnit se zbraní v ruce dalšího geopolitického dobrodružství, stejně jako těch, kdo budou ochotni ospravedlnit v médiích jakýkoli americký zločin nutností bránit ideály demokracie a lidských práv.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.