Připomeňme, že první tři případy byly v naší zemi zaznamenány v neděli prvního března a od té doby se nemoc šíří dál. Od začátku tak bylo v ČR zaznamenáno celkem 7841 případů nákazy, přičemž v současné chvíli je aktuálně nemocných celkem 3773 lidí.

Z nemoci se již vyléčilo 3816 osob, což je oproti předchozím údajům nárůst o 21. Novému typu koronaviru však podlehlo již bohužel 252 lidí, od pondělního večera tak přibylo jedno úmrtí. Co se však týče údajů o obětích, mohou se zpětně měnit.

„Vykazování úmrtí má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajských hygienických stanic,“ uvedlo ministerstvo.

Zaměříme-li se na počty obětí v jednotlivých krajích, nejvíce jich hlásí v Praze (87 úmrtí). V Moravskoslezském kraji bylo zaznamenáno 34 úmrtí, v Karlovarském 24 a ve Středočeském 22. Naopak v šesti krajích zůstává počet obětí pod deseti a nejlépe je na tom Zlínský kraj s jednou obětí.

Pokud jde o včerejší denní přírůstek (38), byl sice vyšší než o víkendu, ale stále je nižší než minulý týden ve všední dny. Připomeňme, že v nemocnici je nyní kvůli nemoci hospitalizováno 304 lidí.

Co bude, až skončí nouzový stav?

Nouzový stav má trvat do poloviny tohoto měsíce, konkrétně do 17. května. V souvislosti s tím mnozí přemýšlí, co bude následovat, až skončí. Například český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch by si představoval, že by se vyhlásil celostátní stav pandemie, a to přes změnu ústavního zákona o bezpečnosti.

„Debatovali jsme o tom, že bychom vytvořili speciální stav pandemie, aby to nebylo vázáno na nouzový stav. Něco jako nový stav celostátní pandemie, který by umožňoval vydávat opatření o ochraně veřejného zdraví,“ uvedl Vojtěch na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády.

Připomeňme také, že ČSSD na pondělím jednání odmítla novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, díky které by ministr zdravotnictví získal větší pravomoci i ve chvíli, kdy už nebude platit nouzový stav, ale bude třeba některá opatření stále udržovat nebo znovu zavádět. Naopak tato strana přišla s tím, že by se mohlo rozhodovat na základě změněného ústavního zákona o bezpečnosti.