Existuje několik verzí původu názvu raketometu. Nejpravděpodobnější z nich je ta, že název je spojen s továrním označením „K“ pro první bojová vozidla BM-13, stejně jako s názvem stejnojmenné písně, která byla v té době velmi populární.

Křest ohněm

Na začátku Velké vlastenecké války neprošel raketomet BM-13 vojenskými testy a nevyráběl se sériově. Sovětské velení se však rozhodlo vytvořit z dostupných strojů první experimentální baterii.

Svého prvního boje se BM-13 zúčastnily 14. července 1941 pod železničním uzlem Orša. Nová raketová zbraň se ukázala být vysoce účinnou a v Rudé armádě pro ni vznikly speciální jednotky. Během války byly známé jako gardové minometní oddíly a následně raketové dělostřelectvo. Později se Kaťuši účastnily všech hlavních operací Rudé armády. 

Osud první experimentální baterie byl přerušen na začátku října 1941. Po křtu ohněm poblíž Orši se baterie úspěšně účastnila dalších bojů, ale nacisté začali na zbraň pořádat skutečný hon. 

V noci na 7. října 1941 se baterie ocitla v týlu nacistických vojsk a byla přepadena poblíž osady Bogatyr v oblasti Smolensku. Vojákům se podařilo odstřelit munici a vyhodit vozidla do vzduchu, ale většina z nich, včetně jejich velitele Ivana Flerova, útok nepřežila – pouze 46 z nich se dostalo z obklíčení.