
„Je zřejmé, že pokud Gazprom dokončí plynovod Nord Stream 2, stane se pro něj ukrajinská přepravní soustava plynu zbytečná,“ uvedl.
Připomněl, že po spuštění první linky Tureckého proudu na začátku tohoto roku ztratil ukrajinský systém už 15 miliard kubických metrů ročního tranzitu. Po spuštění druhé linky se očekávají stejné ztráty. Dokončení stavby Nord Stream 2 povede ke ztrátě zbývajících 50 miliard.
Proto Makogon slíbil, že vyvine „maximální úsilí“, aby nedopustil dokončení druhé fáze plynovodu, a to kvůli jeho „zřejmé politické povaze“, která je v rozporu s „evropskými principy solidarity“.
Podle zprávy ruského Gazpromu bylo ukončeno několik soudních sporů mezi Gazpromem a Naftogazem. Došlo k tomu v únoru a březnu. V podstatě jde o spor těchto dvou společností ohledně ukončení nebo změně podmínek smluv o dodávkách a tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny.
Kromě toho bylo 17. února zrušeno rozhodčí řízení proti Ukrajině, kdy Gazprom si kladl za cíl chránit své investice na jejím území. Gazprom v rámci případu žádal o přijetí rozhodnutí ve věci výplaty peněžité náhrady a použití jiných opravných prostředků.
Projekt plynovodu Nord Stream 2 předpokládá položení dvou větví plynovodu o celkové kapacitě 55 miliard kubíků plynu ročně od pobřeží Ruska přes Baltské moře do Německa. Projekt realizuje společnost Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem – Gazpromem.
Evropští partneři – britsko-nizozemská Royal Dutch Shell, rakouská OMV, francouzská Engie a německé Uniper a Wintershall – financují dohromady tento projekt na 50 %, tedy každá v částce 950 milionů eur. Druhá polovina prostředků – 4,75 miliardy eur – připadá na Gazprom.
Vladimir Putin nejednou zdůraznil, že Rusko pohlíží na plynovod výhradně jako na ekonomický projekt. Moskva vyzývá, aby nebyl považován za nástroj vlivu. Výstavbu plynovodu Nord Stream 2 aktivně podporuje Německo, Rakousko a Norsko.