V situaci, kdy pandemie koronaviru zastihla státy a jejich lídry nepřipravené, politici neměli podle Andora Šándora moc na vybranou, pokud jde o způsob boje s koronavirem. „Mohli by neudělat nic a čelit následkům nebo se snažit ukázat, že stát se o lidi postará. Takovým bych nevyčítal, že udělali i nějaké chyby,“ podotýká expert.

Dodává, že to nejdůležitější však země teprve čeká, jelikož vláda si nyní bude muset udělat tzv. inventuru krize, díky čemuž by se dalo pochopit, co zemi chybělo a co chybí, co se muselo kupovat draze a co Slovensko mohlo „mít doma“. Tohle přehodnocení by nakonec dovolilo zahájit podporu domácích firem, aby se v rozumném poměru pěstovalo a vyrábělo na území ČR a Slovenska. Šándor podotýká, že s tímto procesem v žádném případě nejde otálet, jelikož i bez toho to bude trvat roky.

Výzkum podnikání

Stát tak podle experta musí prozkoumat existující procesy a nastavit mechanismus budoucího jednání, aby měl jasnou představu, kdo a s čím mu může v krizi pomoci. Jako příklad uvádí dosavadní pracovní zaměření Hasičského záchranného sboru, které nyní spočívá v rozvážení roušek, což ale není standardním úkolem hasičů. Šándor tak poukazuje na to, že je v zemi naopak přebytek přepravních firem, které ale během krize nic nepřepravují, i když byprávě k tomu mohly být využity.

„Stát, župy a města by si proto měly udělat představu o tom, kdo a jak podniká na jejich území, využít zkušenost z této krize a oslovit ty firmy: Když bude krize, budeme od vás očekávat to a to, jste toho schopni? A právě tímto způsobem se nastavuje mechanismus. Aby stát měl představu, kdo mu může pomoci a aby to nedělali jen hasiči a vojáci,“ zdůraznil bezpečnostní expert.

Revize hmotných a potravinových rezerv

Podle Šándora je ale také třeba zaměřit se na zdokonalení komunikace ministrů se Správou státních hmotných rezerv a jasnou specifikaci zásob, aby vždycky bylo možné mít zřetelnou představu o dosavadních zásobách ropy, zdravotnického materiálu, potravin a vyčlenit na to peníze v případě nečekané krize.

Šándor rovněž dodává, že z pohledu krizového řízení je stejně důležitá i potravinová soběstačnost.

„S přihlédnutím k „nenasytnosti“ nadnárodních koncernů je také třeba jasně shrnout, v rámci čehož by naše země mělybýt více soběstačné. Aby se o některých produktech, které potřebuje země doma, nerozhodovalo někde jinde, musíme si říct, že to nebudeme levněji vyrábět v Číně, ale u nás, i když to bude dražší,“ vyzývá expert.

V rámci procesu transformace strategické soběstačnosti v zemích jako je Česko či Slovensko mají být strategické komodity podle expert pod značně větší kontrolou.

„Ale dostat množství výroby zpět z Číny vůbec nebude jednoduché. Je to velká země a bude se bránit, ale musíme to udělat,“ uzavřel.