
Odborník také poznamenal, že země západní Evropy, jako například Itálie a Španělsko, naopak začaly jakákoliv omezení zavádět poněkud pozdě, což nakonec ovlivnilo skutečnost, že došetřování epidemiologického řetězce přenosu nebylo provedeno.
„Koronavírová infekce tam proto byla diagnostikována u lidí, kteří se již dostali do nemocnice s mírnou, těžkou a kritickou formou nemoci,“ vysvětlil Konovalov.
Podobně je tomu s mytím rukou. Odborník uvádí příklad Norska, kde si lidé umývají ruce mnohem méně často. „Faktem je, že cena za sladkou vodu v eurozóně je opravdu velká. Návyky jsou vštěpovány generacemi,“ podotýká.
„Rusové si ze zvyku nutně sundávají boty u vchodu domu. V Americe zase v povědomí lidí utkvěla představa, že pokud spadne kousek jídla na zem, můžete jej do pěti sekund zvednout a nic se neděje,“ všímá si odborník.
Odborník rovněž uvedl, že významnou roli při zachování nízkého indexu úmrtnosti hraje také vysoká úroveň testování populace, což pomáhá identifikovat mnohem více případů infekce mezi asymptomatickými přenašeči. Jejích následující izolace pak logicky přispívá k výraznému omezení šíření nákazy.
„V zemích, kde není identifikován velký počet asymptomatických pacientů, se jedním z hlavních zdrojů infekce stává kontakt s rodinou, protože děti a mladí lidé často nevykazují žádné příznaky onemocnění, a tak snadno nakazí své příbuzné, kdy zejména ti starší mají ve většině případů extrémní následky, ba dokonce i smrtelné,“ poznamenává expert.
Podle Konovalova má obrovský význam také dostupnost zdravotní péče.
„Ve Spojených státech se tato situace s úmrtností rozvinula pravděpodobně kvůli problémům s přístupem k lékařské péči. V USA oficiálně více než 30 milionů lidí vůbec nemá zdravotní pojištění. Nemocniční fond
nebyl připraven na to, že specializovaná lékařská péče má být poskytovaná nezvykle velkému množství lidí,“ vysvětluje Konovalov.