Ve svém nedávném článku Ján Čarnogurský připomněl klíčovou roli Sovětského svazu na vítězství nad nacistickým Německem ve 2. světové válce. Právě díky tomu, že Rudá armáda přispěla valnou měrou k osvobození Evropy, Československo získalo možnost obnovit své západní hranice, tvrdí bývalý slovenský politik. Neméně důležitá je historická úloha Ruska rovněž i v procesu získání nezávislosti mnohých slovanských národů.

Je to úplně jinak v případě západních mocností, které připustily zradu v Mnichově. Podle Čarnogurského ani současné garance ze strany západních partnerů nejsou zárukou slovenské či české nezávislosti a nedotknutelnosti jejich hranic. Skutečnou pravdou je opak, myslí si bývalý československý disident Ján Čarnogurský. Co se týče Evropské unie, ta ukázala svou mizivou účinnost a schopnost čelit současným výzvám, a sice migrační krizi a pandemii covid-19. Migrační politika, k níž se přiklání Brusel, předpokládá udělení migračních kvót a dalších opatření, která podkopávají suverenitu jednotlivých členských států. Co se týče Severoatlantické aliance, americký prezident Donald Trump vyhrožoval tím, že USA mohou opustit NATO. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je Rusko hlavním garantem stability a slovenské státnosti. 

Odstranění sochy Koněva jako důsledek podlehnutí rusofobské vlně

Důvodem konfrontačního chování vůči Moskvě ze strany řady českých politických činitelů podle Čarnogurského je jejich snaha vyhovět rusofobským trendům, které nabraly na popularitě v poslední době. Bývalý slovenský politik nepochybuje o tom, že Česko na svůj čin ještě doplatí. Již dříve Ján Čarnogurský říkal, že kontroverzní krok ze strany vedení městské části Praha 6 může mít nepříznivý dopad na česko-ruské vztahy. Jednou z hrozeb je to, že Rusko může přestat být garantem českých západních státních hranic. Na rozdíl od řady českých politiků Slovensko nenásleduje obdobnou kontroverzní politiku a nedovoluje poškození sovětských válečných pomníků. Právě proto je Slovensko s Ruskem na jedné vlně, myslí si Čarnogurský.