Již dříve ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že rozsáhlé požáry v černobylské zóně zničily více než 11 tisíc hektarů lesa.

„Společně s Volodymyrem Zelenským jsme zkontrolovali likvidaci požárů v uzavřené zóně v Černobylu. Všechny zdroje ohně byly eliminovány. Neexistuje žádná hrozba. Záchranáři nyní pracují na doutnajících rašeliništích. Vlna požárů byla přemožena. Děkuji záchranářům a lesníkům za jejich práci,“ napsal Avakov na svém Twitteru.

V neděli večer státní služba pro mimořádné události informovala, že záchranáři nadále pokračují ve své práci v Lubjanském, Parišivském, Ditjatkivském a Denisovickém lese. Jejich úsilí je i nadále zaměřeno především na lokalizaci dvou ohnisek, která zachvátila vesnice Krivaja Gora, Rudka a Burjakovka.

Požár lesa začal dne 4. dubna na ploše 20 hektarů. O několik dnů později, konkrétně 7. dubna, dosáhl 35 hektarů. Policisté evakuovali občany, kteří žijí ve vesnici Polesskoje. V pondělí záchranáři uhasili oheň na území Kotovského polesí.

Dne 14. dubna státní služba pro mimořádné situace na Ukrajině informovala, že se požár podařilo lokalizovat a měl by být uhašen do několika dnů. K dalšímu šíření ohně však opět přispěl silný vítr. Zachráncům se podařilo zabránit požáru v jaderné elektrárně v Černobylu a ve skladech s radioaktivním odpadem. Nadbytek radionuklidů ve vzduchu nad uzavřenou zónou a přilehlým územím nebyl zaznamenán.

Záchranáři a policie považují za hlavní příčinu požárů mírnou zimu bez sněhu a suchou lesní podestýlku. Současně však byli zadrženi i dva lidé, kteří byli podezřelí z účasti na požárech v černobylské zóně.

Výbuch jaderné elektrárny

K tragédii v Černobylské jaderné elektrárně došlo v noci na 26. dubna 1986. Ve 4. bloku elektrárny pracovníci prováděli testy turbogenerátoru. Odborníci plánovali zastavit reaktor a změřit potřebné ukazatele. Systém nouzového chlazení byl vypnutý. Bohužel se jim ale nepodařilo bezpečně vypnout reaktor.

V 1 hodinu a 23 minut došlo v energetickém bloku k výbuchu a následně také k požáru. Tato událost se stala největší katastrofou v dějinách jaderné energetiky. Při ní byla zcela zničena aktivní část reaktoru, částečně se zřítila budova energobloku a došlo k výraznému uvolnění radioaktivních látek.

Radioaktivní kontaminaci bylo vystaveno území o rozloze 200 tisíc kilometrů čtverečních, přičemž 70 % z tohoto území patřilo Ukrajině, Bělorusku a Rusku. Radioaktivní srážky zasáhly i Mordvinsko a Čuvašsko. Znečištění bylo následně pozorováno také v Norsku, Finsku a ve Švédsku.

V průběhu prvních tří měsíců zemřelo celkem 31 osob a později ještě dalších 19, a to z těch osob, jejichž smrt lze přičítat přímým důsledkům katastrofy. Další tisíce lidí na sobě pocítily následky radioaktivního záření, jako je rakovina či různé formy deformací u dětí.