Připomeňme, že reakce na spuštění chytré karantény byly různé. Nyní své k celé věci řekl také premiér Andrej Babiš. Ten je toho názoru, že hygienikům chytrá karanténa „trošku vadí“ a zřejmě to vnímají tak, jako by jejich dosavadní metody nebyly chytré.

„Máme velice chytré hygieniky, děkuji všem. Chytrá karanténa je IT systém, tak se to jen nazvalo,“ prohlásil k tématu v České televizi premiér.

Pokud jde o daný dopis, jeho autoři tvrdí, že zkušenosti ukazují, že systém nevede k urychlení vyhledání nemocných a jejich kontaktů. Podle nich tedy nástroje chytré karantény mohou pomoci tehdy, kdy by denně přibývaly stovky nemocných.

„Při současných počtech případů naopak systém snižuje kvalitu epidemiologického šetření a ve svém důsledku i zhoršuje související dopady epidemie,“ míní autoři a autorky dopisu.

Podle nich výsledky přináší spíše kvalifikovaná a vyčerpávající práce epidemiologů a hygieniků. Tito lidé se totiž od samého začátku snaží v co nejkratším čase nemocné a jejich kontakty dohledávat a cíleně je pak testují.

„Naprostá většina nemocných je dnes izolována do 24 hodin po vyslovení podezření na onemocnění, obdobně rychle jsou podchyceny epidemiologicky významné úzké kontakty nemocných,“ píše se v dopise.

Dotyční si navíc myslí, že k omezení počtu případů kromě plošných omezení vedla i práce expertů a je riskantní nahrazovat fungující systém jiným.

K tématu se vyslovil také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, který připustil, že zavádění některých nových systémů pro spuštění chytré karantény nešlo v krajských hygienických stanicích úplně snadno.

„Po pilotním projektu se ukázalo, že není v lidských silách se naučit ty systémy využívat rychle tak, aby byly efektivně využívány,“ řekl nedávno Prymula.

Zdůrazněme také to, že autoři a autorky dopisu nesouhlasí s tím, že by byli „zadržovatelem pokroku“. Podle nich je jejich obraz zkreslený. Vadí jim, že ho přebírají média a někteří politici.

Systém chytré karantény

Připomeňme, že celý systém chytré karantény spočívá v tom, že by experti měli využívat takzvané paměťové mapy. Ty by byly sestaveny z dat o použití mobilu od operátorů a o platbách kartou od bank. To vše se souhlasem pacienta. 

Informace bude možné získat i z aplikace v mobilu eRouška. Ta funguje na tom principu, že si pamatuje ostatní telefony v blízkosti s touto aplikací. Údaje by si měli hygienici, laboratoře a odběrová místa vyměňovat přes webovou aplikaci.

S testováním chytré karantény se začalo v Jihomoravském kraji a přidávaly se další regiony. Daný systém se pak má v naší republice spustit v pátek 1. května.