Předtím měla loď zakotvit v britském přístavu Aberdeen. V neděli ráno uvedla loď Akademik Čerskij jako nové místo určení Nachodku, z níž se vydala na cestu 10. února. Podle odhadu Vesselfinderu má Čerskij dorazit do ruského přístavu 1. července.

Loď se přitom v současné chvíli pohybuje směrem k Severnímu moři přes Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií.
Akademik Čerskij je na cestě již 76 dní. Místo určení se však stále mění.

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak sdělil v prosinci 2019, že použití této lodi je jednou z variant dostavby Nord Stream 2, ale je nutný určitý čas k potřebné adaptaci.

Plynovod Nord Stream 2

Projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba dvou linek plynovodu o roční kapacitě 55 miliard kubíků plynu od ruského pobřeží přes Baltské moře do Německa.

Proti projektu se vyslovila Ukrajina, která se obávala ztráty příjmů z tranzitu ruského plynu, a také USA, které prosazují export vlastního zkapalněného plynu do Evropy. S výzvami ohledně zastavení výstavby nejednou vystoupila Velká Británie, Polsko a pobaltské státy.

Vladimir Putin nejednou zdůraznil, že Rusko pohlíží na plynovod výhradně jak na ekonomický projekt. Moskva vyzývá, aby nebyl považován za nástroj vlivu. Výstavbu plynovodu Nord Stream 2 aktivně podporuje Německo, Rakousko a Norsko.

Sankce USA proti plynovodu

Americký prezident Donald Trump 20. prosince 2019 podepsal obranný rozpočet na rok 2020, který zejména obsahuje omezovací opatření vůči plynovodům Nord Stream 2 a Turecký proud.

Společnosti, jež se účastní jejich výstavby, byly požádány, aby neprodleně zastavily práci. Švýcarská firma Allseas to učinila hned.

Podle slov ruského prezidenta Vladimira Putina má být pokládka a spuštění plynovodu ukončeny do konce roku 2020 anebo do prvního čtvrtletí příštího roku. Zdůraznil, že Moskva dokáže dostavět plynovod samostatně, bez zahraničních partnerů, otázka spočívá pouze v termínech.

Mezitím začátkem března šéf národní akciové společnosti Naftogaz Ukrajiny Andrij Koboljev oznámil, že Kyjev jedná s USA s cílem definitivně zabránit Rusku v obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2.

Podle slov Koboljeva se sankční politika Washingtonu vůči Nord Stream 2 stala „jedním z nejzávažnějších kroků“ na podporu energetické bezpečnosti Ukrajiny.