V úvodu Robejškova příspěvku na sociální síti se objevuje, že EU nutí členy prosazovat národní zájmy. Dále dotyčný dodává, o co nyní usiluje Evropská komise.

„Nevěříte? Podle Financial Times požaduje evropská komisařka Margarethe Vestagerová, aby členské země koupily podíly na strategicky důležitých podnicích a zabránily tak jejich převzetí čínskými firmami. Komise prý již připravuje direktivu, která k tomu poskytne „dalekosáhlé možnosti“. Vestagerová dala najevo, že nemá problémy ani s tím, aby evropské státy případně zestátnily strategicky důležité firmy,“ informuje.

Následně Robejšek připouští, že každý chápe, že je to správné rozhodnutí, ale podivuje se nad tím, jak to, že k němu došla Evropská komise.

„Ta samá Evropská komise, která byla celé dekády svatým grálem volného obchodu a globalizace a ještě před několika týdny ostře kritizovala Trumpovu politiku „America first“ teď nutí členské země, aby blokovaly zahraniční investice do svého průmyslu,“ podotýká.

Celé to pak označuje za „druhý závan realismu“. „Když v březnu dobývaly bojůvky tzv. uprchlíků řeckou hranici, tak Evropská komise dala k zajištění řeckých hranic k dispozici 700 milionů euro. Brusel se postavil na stranu národního zájmu Řecka a všech států, které chtějí opevněnou a ne otevřenou Evropu. Jen si vzpomeňte na uprchlické kvóty a šikanování Maďarska, Polska a Česka. A teď tohle,“ připomněl.

V závěru podotýká, že si EU ve dvou případech přestala notovat s fejetonisty štěbetajícími o požehnání volného obchodu a o solidaritě.

„Víme, že rozum se dostavuje u většiny politiků až když není vyhnutí. A v Bruselu to platí dvojnásob. Co to tedy znamená? Nemyslím si, že jde o zásadní změnu kursu. Ale jedno je jisté. EU uznává význam národních států a jejich zájmů. A to je opak báchorky o Všechnoevropě,“ uzavřel věc.

Reakce na sociální síti

Když Robejšek tento svůj status zveřejnil, začaly se pod ním objevovat různé komentáře. Někteří psali, že kéž by to byla pravda.

„Kéž by to byla pravda. Mám strach, že je to jen jako kosmetický ústupek, aby lidi ztratili ostražitost a nebyli v jednom kuse nasíráni. Mohli by pak vybuchnout,“ zněl jeden názor.

Další se ptali, zda dotyční konečně dostali rozum: „Že by konečně závan zdravého rozumu? Nesmí tomu ale bránit různí aktivisté.“

Jiní uváděli, že by tomu nepřikládali žádný význam.