Pandemie koronaviru zhoršila pozici uprchlíků, kteří se snažili dostat do Evropy. Podle aktivistů všechny země jižní Evropy zcela uzavřely své přístavy a rozhodně odmítají přijmout ty, kteří byli zachráněni ve Středozemním moři, aby nezhoršili sanitární krizi.

Situace ve zvláštních střediscích pro přijímání uprchlíků byla již dříve blízko katastrofě: příliš mnoho lidí a nedostatek hygienických prostředků. Nyní k tomu však přibyla ještě epidemie.

V případě infekce jednoduše neexistuje způsob, jak izolovat pacienty. V dubnu tedy řecké úřady umístily do karantény celé migrační středisko nacházející se 40 km od Athén. Stalo se tak poté, co bylo u jednoho z uprchlíků zjištěno onemocnění covid-19.

Jak dlouho bude tato situace trvat ale nikdo neví. V této souvislosti generál Jiří Šedivý poukázal na dramatické následky kombinace migrační krize a pandemie.

Mezi migranty mohou být lidé se zkušenostmi v boji

V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Šedivý upozornil na to, že si nedělá iluze o tom, že by mezi migranty v táborech nebyli lidé s bojovými zkušenostmi.

„Nedělám si iluze, že tam nejsou lidé, kteří by neměli zkušenosti z vedení nějaké bojové činnosti. Ostatně ti lidé pocházejí z prostorů bojů, ať už v 

Afghánistánu, v severním Iráku a podobně. A je to mnohem nebezpečnější, než tomu bylo před krizí s koronavirem,“ prohlásil.

Podotýká tak, že pokud začnou být skupiny vedeny někým takovým a navíc hnány strachem z nákazy, může být situace mnohem horší.

„Může se skutečně v budoucnosti stát, že pokud se to nevyřeší a nenajdeme řešení, začne docházet k násilnostem. Část lidí bude chtít z táborů odejít, protože jednoduše nebudou chtít být nakaženi, nebo budou mít jiné problémy s tou částí, která bude skutečně nakažena covidem-19. To už začíná mít jiné rozměry, protože víme například ze severoafrických skupin, ze skupin, které překonávají španělské hranice, ale prokázalo se to rovněž před krizí s koronavirem, když se skupiny migrantů pokoušely překonat turecko-řeckou hranici – že některé skupiny už se chovají pomalu jako vojenské organizace,“ popsal možný vývoj situace.

Jak na to musí reagovat Evropa?

Podle Šedivého je navíc koronavirus katalyzátorem rozhodovacích procesů.

„Mimochodem, můj názor je takový, že Evropa by měla začít přehodnocovat přístup k takzvaným lidským právům, která byla vlastně zavedena a definována v padesátých letech pro Evropské hospodářské společenství – dnes Evropská unie – a podle kterých se Evropská unie chová i dnes. (…) Pokud nedojde k nějakému přehodnocení – které bude pravděpodobně hodně bolestivé – nakonec na to doplatí Evropa jako taková, a Evropská unie zejména,“ oznámil.

V rozhovoru také řekl, že Evropa setrvává na starých, dnes už ne zcela funkčních zásadách. A proto dnes přestává vnímat některá ohrožení a rizika, „protože už je na ně zvyklá“. Právě to Šedivý považuje za jeden z největších problémů, který nás bude v budoucnu čekat.

„To nemůže fungovat, že si někdo sám sedne do gumového člunu se svými nejbližšími příbuznými, sám sebe vystaví nebezpečí na moři a očekává, že bude takzvaně zachráněn a odvezen do Evropy, a tím se vlastně do Evropy dostane. A už se tady dožaduje různých lidských práv, která ale mimochodem mají také své limity,“ dodal.

Návrat k základům

Šedivý se navíc obává, že Evropská unie se po pandemii vrátí k nestandardnímu a rigidnímu chápání lidských práv, což Evropu de facto rozbíjí.

„A buďme si vědomi, že až pomine vlastní krize koronaviru, v drtivé většině z ní vyjdou evropské státy velmi oslabené.

Evropská unie velmi oslabená narušením vzájemných vztahů a důvěry, což je už nyní velký problém, a pochopitelně i ekonomicky. A Evropa už nebude mít takové nástroje, jaké měla před rokem, před dvěma lety, což bude problém velmi velký,“ podotkl.

Připustil, že se také může poměrně zvyšovat oblíbenost či preference politických stran, které jsou orientovány doprava, a které zneužijí migrační argumenty proti tomu, aby státy zůstávaly v Evropské unii.