Na začátku svého komentáře píše, že náhlé a v podstatě násilné zastavení světové ekonomiky nemá žádnou historickou obdobu. Dodává, že je navíc doprovázeno značnou dávkou nejistoty, a to jak s ohledem na délku odstávky, tak s jejími důsledky v oblasti hospodářství. Zejména se dle něj však jedná o geopolitiku.

„Svět po konci pandemie zkrátka bude jiný než před ní. To představuje jedinou jistotu, kterou dnes máme,“ uvádí.

Dva protipóly

Bašta zmiňuje také dva protipóly o možné povaze onoho nového světa. Uvádí, že o tom mohou vypovídat například reakce a kroky jednotlivých států. Dodává, že výsledný model tohoto nového uspořádání stejně každý zatím odhaduje podle svého vnitřního přesvědčení a také míry svého optimismu nebo pesimismu.

Co se týče těch samotných pólů, pak jedna skupina očekává následné utužení globalizace, druhá skupina doufá, že „restart naší civilizace povede naopak k rozvolněnému multipolárnímu modelu světového uspořádání, o nějž usilují hlavně Čína, Ruská federace a jejich spojenci“.

Podle jeho mínění přináší blížící se ekonomická krize bezpečnostní rizika a válečnou hrozbu. Dodává, že opakování světové války to nebude, nicméně nejohroženějším kontinentem se stane opět Evropa.

„Vyhaslé, zmrazené a doutnající konflikty na jejích hranicích a v bezprostředním sousedství se mohou kdykoliv zase rozhořet, jak nám ukazuje eskalace napětí mezi Tureckem a Řeckem,“ míní.

Přízrak budoucí nouze

Diplomat zmiňuje také možný scénář vývoje světa spojený s nedostatkem potravin. Uvádí, že stále více států následuje Ruskou federaci, která uvalila embargo na vývoz obilí.

„Po dobách nadbytku a plýtvání se objevuje přízrak budoucí nouze. Jak ukázaly nákupní horečky v začátku koronavirového resetu, jde o velmi silný psychologický faktor i na Západě, kde hlad naposledy zažili před 70 či 75 lety,“ píše.

Můžeme tedy čekat, že se krize a restart ekonomiky dotkne i České republiky? Podle slov Bašty na to zatím odpovědět nelze.

„Především proto, že vzhledem k naší poloze a velikosti budeme mít jen omezené možnosti dění ovlivnit. Obávám se však, že na dobu rouškovou nebudeme vzpomínat ve zlém. Později bude hůř,“ myslí si.

Dramatický restart

Jak ovšem dodává, jeden poznatek zde zůstane. Koronavirus totiž podle jeho mínění zapůsobil jako takové sérum pravdy a povedlo se mu odhalit smýšlení politiků a institucí u nás a také v rámci EU.

„Za nejhorší zjištění však považuji to, že počet politiků, kterým by nijak nevadilo, kdyby se naše populace o nějaké to procento snížila v důsledku pandemie, pokud na tom mohli vydělat (případně jen neprodělat) je poměrně vysoký,“ píše s tím, že zřejmě nebude jediný, kdo si to bude pamatovat.

Závěrem konstatuje, že doba, která přijde, poskytne mnoho příležitostí k tomu, aby se to politikům připomnělo či vrátilo. „Restart naší civilizace nejspíš bude hodně dramatický,“ uzavírá.