V rozhovoru přišla řeč na to, že Evropská komise ve středu zveřejnila plán na koordinované uvolňování omezení způsobených koronavirovou pandemií. Dle Kellera však tato instituce prakticky jen s několikatýdenním zpožděním navrhuje provádět to, co jednotlivé státy už beztak dělají i bez jejích instrukcí.

„Je stále více vidět, že postavit do jejího čela Ursulu von der Leyenovou muselo být ďábelským dílem nějakých zapřisáhlých nepřátel Evropské unie. S jejím předchůdcem byla alespoň legrace. Už v devět hodin ráno působil mírně podroušeným dojmem, což mělo svůj šarm. Tahle paní dokáže za střízliva vykládat věci, které by Jeana-Clauda Junckera nenapadly ani u pozdně večerního rautu,“ podotkl.

Co se týče hodnocení počínání EU během této mimořádné situace, panují na něj rozporuplné názory. Někteří hovoří o zklamání a nečinnosti, jiní však poukazují na prostředky, které EU uvolnila členským zemím na boj s koronavirem. V této situaci však profesor poukazuje na to, že je daná krize zcela odlišná od předchozích dvou. Tím má na mysli bankovní a finanční krizi, která zasáhla Evropu v roce 2009, a migrační krizi roku 2015.

„V krizi koronavirové jsou stejnou měrou ohroženy všechny země. Zatím není nikdo, kdo by mohl říci, že situaci doma zvládl, takže může vyrazit na pomoc druhým. Tady může Evropská komise pouze koordinovat všeobecnou bezradnost, což nepochybně s velkým nasazením dělá,“ reagoval.

Co se ještě týče EU, uvádí se, že Brusel chce nyní předejít opakování podobně nekoordinovaného postupu, ke kterému došlo při zavírání národních hranic. I na to má dotyčný vlastní názor.

„Pokud chce Brusel tentokrát vážně už něco koordinovat, má jenom dvě možnosti. Buď všechny hranice udrží jednotně zavřené, ale to si státy obstarají samy, anebo všechny hranice otevře, a to mu státy, které se zatím dokázaly nákaze lépe bránit, nedovolí,“ míní profesor.

Dodává však, že snad šéfku EK nenapadne jít cestou kompromisu, tedy nechat hranice uzavřeny a pravidelně přerozdělovat nakažené mezi země podle přesně stanovených závazných kvót.

K otázce Evropské unie pak ještě dodal, že se nyní ukazuje, že není tak jednoduché vyřadit národní státy ze hry, jak se někteří domnívali, a že by se EU z toho všeho měla poučit.

Angažovanost Ruska v pomoci jiným

Dalším tématem rozhovoru se stalo Rusko a jeho angažovanost v pomoci ostatním zemím. Někteří totiž poukazují na to, že Rusko svou snahou pomoci chce ve skutečnosti vrazit klín do soudržnosti EU. Moderátora rozhovoru tak zajímalo, zda se nějak změní unijní protiruská a proukrajinská agenda započatá na přelomu let 2013-2014.

„Domnívám se, že nic přehodnoceno nebude. Útvary, které se ukazují neschopnými řešit své vnitřní problémy, se odjakživa udržují pohromadě vytvářením a udržováním obrazu vnějšího nepřítele. Pokud i v této krizi Evropská unie zklame, bude ji už držet pohromadě jedině Rusko,“ dodal.

Doplnil také, že „pokud by nás nepřítel z východu zradil a přestal nám hrozit, rozsypeme se a spousta úředníků přijde o své funkční požitky“.

„Ruská hrozba je poslední nadějí mnohých. Bylo by od Putina skutečně ošklivé, kdyby nás v tom nechal,“ řekl.