Jak je známo, na množství těch problémů, kterými byla od poslední ekonomické krize z roku 2008 zasažena světová ekonomika, reagovaly centrální banky hojným tiskem peněz, zatímco vlády se začaly aktivně zadlužovat. Obě strany sledovaly jediný cíl, jímž je podle upozornění ekonomky Markéty Šichtařové „dostat do oběhu víc peněz a tím si koupit víc času před příchodem další krize“.

Šichtařová však zároveň poznamenává, že tahle snaha narazila na své limity, jelikož jak se za poslední dva roky ukázalo, ekonomika předávkovaná podpůrnými prostředky neroste.

Historické kořeny

Kořeny tohoto přístupu lze totiž hledat v myšlence pocházející z konce šedesátých let.

„I vzpomněl si někdo na skoro zapomenutý text nositele Nobelovy ceny za ekonomii Miltona Friedmana, který koncem šedesátých let přišel s fantasmagorickou myšlenkou, co by to asi s ekonomikou udělalo, pokud by byly na lidi „z helikoptéry“ rozhazovány peníze. Tím se teoreticky mezi lidi dostane hotovost, ta podpoří poptávku a útraty a ekonomika se znovu alespoň nakrátko nastartuje. Tedy – aspoň teoreticky (než se to všechno rozpustí pouze a jen ve zvýšené cenové hladině),“ uvádí ekonomka.

Na rozdíl od peněžního pumpování ekonomiky skrze banky, které zachovávají peníze ve finančním sektoru, helikoptérové peníze naopak podle postřehu Šichtařové jdou přímo k lidem. „Helikoptérové peníze jsou tedy vyšší liga. Mnozí ekonomové je proto v rámci arzenálu zbraní centrálních bank nazývají zbraní hromadného ničení. Když jsou špatně použity, rozsekají ekonomiku na maděru. Doslova,“ uvádí.

Němcům však byla ničivá síla nekontrolovaného tisku peněz známa již dávno. Plánovali tak totiž zapříčinit rozpad britské ekonomiky během světové války. Přišli proto s operací Bernahar.

„Původním plánem operace bylo shodit na Británii falešné bankovky nerozeznatelné od originálu. Co vám to připomíná? Helikoptérové peníze? Bingo! Když Němci nevěděli, jak Británii zlomit, rozhodli se jako poslední možnost pro použití vrtulníkových peněz. Mělo jít o zbraň, která by přebila všechny ostatní, pokud ty by selhaly...,“ vypráví Šichtařová a pokračuje, že plán se nakonec neuskutečnil.

„Byl vlastně přímo za pochodu změněn a librové bankovky byly použity hlavně pro financování německých tajných služeb. Většina padělků nakonec Říši nikdy neopustila a koncem války byla potopena v rakouském jezeře Toplitz. Bedny s padělanými britskými bankovkami byly z tohoto jezera vyloveny až v roce 1959,“ vysvětluje.

Podle Šichtařové je však zajímavý právě ten důvod, proč děsivá zbraň nakonec nebyla použita. „Byl to strach, že by Britové udělali Německu to samé. A Německo si před válkou prošlo hyperinflací v důsledku tisku nekrytých peněz a vědělo, jak umí být krutá. Ostatně, byla to právě ta hyperinflace, která kdysi usnadnila Hitlerovi cestu k moci,“ uvádí ekonomka.

Celý tenhle příběh se pro Šichtařovou ukázal být jako mimořádně cenné poučení, a to vzhledem k tomu, že v dnešní koronavirové době myšlenka vrtulníkových peněz získává velkou popularitu.

„Takže, aby v tom byl pořádek: vždy, když vám někdo bude vykládat pohádky o tom, že ekonomiku lze nastartovat a peníze lze vytvořit bez práce, vzpomeňte si na ničivou válečnou zbraň poslední instance,“ ukončila svou úvahu ekonomka.