Na internetových stránkách se také uvádí, že bylo provedeno již 162 533 testů. Jen za pátek laboratoře provedly přes osm tisíc testů.

K současné chvíli je navíc v nemocnicích hospitalizováno 398 lidí. Dobrou zprávou je, že jejich počet už týden klesá a poprvé od 5. dubna se dostal pod hranici 400 hospitalizovaných. V těžkém stavu je nyní 86 pacientů.

Zmiňme také nárůst v počtu obětí a připomeňme, že dosud nejvíce obětí je v Praze, a to 69. Středočeský a Moravskoslezský kraj hlásí shodně 18 úmrtí, Karlovarský kraj 14 a Jihomoravský 13. V žádném jiném regionu Česka není více než deset úmrtí s covid-19. Pouze jednu oběť evidují nemocnice ve Zlínském kraji.

Co se týče uzdravených osob, jejich počet se od pátečního rána zvýšil o více než 200, tedy na 1183. Podíl nových případů covid-19 na celkovém počtu testovaných v daném dni byl v pátek 1,41 %.

Stále platí, že nejvíce nakažených dlouhodobě hlásí Praha – dosud tam bylo potvrzeno 1545 případů. Znamená to, že na 100 tisíc obyvatel v hlavním městě připadá více než 113 nakažených.

Uveďme, že zhruba pětina nakažených v naší zemi jsou lidé ve věku od 45 do 54 let, asi 17 % pak tvoří věková skupina 35 až 44 let. Lidé od 65 do 74 let se na celkovém počtu nakažených podílí zhruba devíti procenty, lidé od 75 do 84 let více než šesti procenty. Seniorů, kterým je více než 85 let, je mezi nakaženými pět procent.

Prymula: Promořit by se mělo ideálně 60 % populace

Náměstek ministra zdravotnictví a hlavní epidemiolog Roman Prymula prohlásil, že ideální by bylo, kdyby si nemocí u nás prošlo 60 procent populace, a to nejlépe bez příznaků.

„Pokud by se skutečně většina populace s koronavirem setkala, dojde k rovnováze a nákaza nebude tak nebezpečná, jelikož bude většina populace imunní,“ vysvětlil svůj názor Prymula v jednom z rozhovorů.

Dodal také, že koronavirus je dle něj na zvládnutí horší než třeba ebola či SARS a varuje, že počet nakažených nesmí narůst skokově. Pokud by se tak totiž stalo, museli bychom se vracet k těm nejpřísnějším omezením.

Podle Prymuly je tato pandemie zákeřná i v tom, že toho o viru mnoho nevíme.

„U klasických chřipkových virů víme, jak se pohybují populací a že na ně existují vakcíny a terapie. To nám u koronaviru chybí. Srovnáme-li současnou pandemii například s jiným koronavirem SARS, nejsme nyní schopní pomocí screeningových metod zachytit případy nákazy – a vir se šíří populací. Vylučuje-li nemocný vir už dva a půl dne před prvními projevy příznaků, je extrémně těžké ho zachytit,“ řekl.