Nutno podotknout, že se s takovými problémy nejen setkávají, ale také vědí, jak během této doby nevěšet hlavu a dokonce čas trávit užitečně. 

Podle Vladislava Konovalova, 4. mechanika, by člověk během karantény či jakékoliv jiné těžké situace neměl ztrácet své nejlepší vlastnosti a vždy by měl zůstávat člověkem.

Uvedl, že pro lidi, kteří se nachází v izolaci, může být situace těžší v porovnání s těmi, kteří jsou na pracovišti. Pomáhá číst dobrou literaturu, schopnost se uvolnit, dělat oblíbené věci nebo hrát hry – všechno tohle podle něj může člověka rozptýlit a přinést mu radost. Sledovat staré dobré filmy, být méně negativní.

Hlavní navigátor Pavel Okolokulak zase vysvětlil, jakou vlastnost je dobré rozvíjet. „Vytrvalost. Je velmi těžké nejíst, když se člověk nachází v uzavřeném prostoru. Ruka neustále sahá po jídle. Takže je dobré trénovat svou vůli,“ uvedl.

Zabavení se různými způsoby

Kromě toho uvedl, co by mohlo pomoci v případě, že se náhodou člověk ocitne v uzavřeném prostoru. Podle něj je dobré bavit se nejrůznějšími způsoby. „Čtení pomáhá, vždyť každý má nějaké knihy, které chtěl vždy přečíst a neměl na to čas. A nyní ten čas nadešel,“ myslí si.

Dodal, že pokud člověk není sám, ale s rodinou, pak doporučuje, aby spolu trávili co nejvíce času. Nejen pod jednou střechou, ale být spolu: hrajte, vařte, nebo aspoň hrajte s dětmi domácí představení, doporučuje.

„Je jasné, že karanténa není to, o čem jsme snili. Ale když už se to stalo, musíme ten čas maximálně užitečně využít. Tak třeba moje dcera studuje na univerzitě. A nyní se v jednom kuse učí cizí jazyk,“ uvedl.

Vladislav Konovalov odpověděl rovněž na otázku, jaký je pak přechod k životu na břehu. „Po dlouhých cestách na moři není jednoduché se znovu přeorientovat. Někdy člověk není psychicky ani fyzicky schopen okamžitě přejít z jednoho stavu do druhého, proto je nutné jakési adaptační období. Nejlepší ze všeho je, když je člověk doma a baví se s příbuznými a blízkými, dělá své oblíbené věci. Díky tomu se postupně zapojujete do života na pobřeží a do naléhavých problémů,“ uvedl.

Kontakt s přírodou

 V neposlední řadě Vladislav Konovalov zodpověděl dotaz ohledně toho, co se chystá udělat jako první, až se vrátí domů. Uvedl, že po návratu na pobřeží je pro něj žádoucí kontakt s přírodou, tedy chata, cesta k jezeru, řece, procházka do lesa.

„Jednota s přírodou dává vždy pozitivní okamžiky a pomáhá vrátit se zpět do normálu,“ myslí si.

Sergej Usankov pak sdělil svůj názor na to, jak se rozhodnout změnit svoji cestu. „Je nutné všechno vypočítat a pochopit, zda je nutné učit se něco nového. Hlavní věc je ovšem pochopit, že když se něco v životě mění, nemusí to být až tak hrozné. Já sám jsem měl okamžik, kdy jsem skončil ve službě – 25 let v námořnictvu a byl jsem nějakou dobu nezaměstnaný. Pak jsem pracoval chvíli jako taxikář, pak jako zahradník,“ vzpomíná.

Dále uvedl, že chtěl být blíže moři, a tak se vydal do Baltského mořského cvičícího centra. A poté jej zavolali na první cestu kolem světa na Kruzenšternu s tím, že mohl jet pouze na celé období, tedy 14 měsíců.

„Rozhodl jsem se, že se poradím s manželkou. Ta ale říká: A co se mě vůbec ptáš, když už ses stejně dávno rozhodl. A tak jsem šel. A nějak jsem k té práci přilnul. Líbí se mi tu. Je proto důležité nebát se zkoušet a být otevřený pro všechno nové,“ uzavírá.