Vědci z Velké Británie, Itálie a Austrálie, kteří studovali expresi genů zodpovědných za vývoj rakoviny, zjistili, že pokud se jeden z nich, takzvaný MYC gen, stane v srdci myší hyperaktivní a funkční, pak spustí regenerační procesy.

„Je to opravdu strhující, protože vědci se již dlouho snaží rozmnožovat srdeční buňky, ale ani jedné z moderních metod léčby srdečních chorob se nepovedlo zvrátit degeneraci srdeční tkáně. Všichni pouze zpomalují průběh nemoci. Nyní jsme takový způsob našli na myším modelu,“ uvedla v tiskové zprávě Univerzity v Cambridgi Catherine Wilsonová.

Buněčný cyklus, skrze který buňky vytvářejí kopie sebe sama, je přísně řízen v buňkách savců. Rakovina se rozvíjí, když se buňky začnou nekontrolovatelně množit a MYC gen hraje klíčovou roli ve valné většině případů onemocnění rakovinou. Biologové mu tak věnují zvláštní pozornost ve studiích o biologických mechanismech onkologie.

Opačný postup

Obvykle se vědci pokoušejí tento gen odpojit nebo ho mít pod kontrolou, ale v tomto případě vědci postupovali opačně. Když se MYC gen stal hyperaktivní, vědci viděli, jak se v orgánech myší, játrech a plících, začaly buňky množit obrovskou rychlostí a jejich počet dramaticky vzrostl během několika dní.

Pak se pokusili reprodukovat stejný účinek na srdeční buňky. Přestože MYC produkoval v srdci protein nazývaný transkripční faktor, srdeční buňky se nezačaly replikovat, protože protein nemohl aktivovat genovou expresi. Ukázalo se, že řízená aktivita MYC v buňkách srdečních svalů myší je kriticky závislá na hladině dalšího proteinu zvaného Cyclin T1, který je v buňkách produkován genem Ccnt1. Když vědci přidali Cyclin T1 k hyperaktivním MYC buňkám, začaly se replikovat.

„Když byly tyto dva geny společně nadměrně exprimovány v buňkách srdečního svalu dospělých myší, došlo k rozsáhlé replikaci buněk, což vedlo k významnému zvýšení počtu buněk srdečního svalu,“ tvrdí Wilsonová.

Vědecký průlom

Po infarktu může srdce dospělého ztratit až miliardu kardiomyocytů – buněk srdečního svalu. Na rozdíl od buněk mnoha jiných orgánů těla se tyto buňky nikdy nenahrazují. Jejich ztráta snižuje sílu srdce a způsobuje zjizvení, srdeční selhání a nakonec smrt.

Protože se věřilo, že srdce dospělého zvířete nebo člověka se nemůže z poškození zotavit, to, co vědci objevili, je skutečný vědecký průlom, jehož výsledky, jak autoři doufají, budou v budoucnu tvořit základ nové metody léčby kardiovaskulárních chorob.

„Neschopnost srdce se obnovovat, je významnou neuspokojenou klinickou potřebou,“ vysvětluje Wilsonová.

„Zjistili jsme, že i když je MYC obsažen v srdci, neexistují žádné nástroje, které by ho donutily přestat pracovat. To může být jeden z důvodů, proč je rakovina srdce velmi vzácná. Nyní už víme, co schází, můžeme to tak doplnit a donutit buňky, aby se rozmnožily.“